Zdravé ovoce a zelenina

Rebarbora neboli reveň je stará tradiční zelenina, která dříve nesměla chybět na žádné zahrádce. Již Tibeťané ji považovali za léčivou a věřili, že zlepšuje krev a čistí střeva. Jen dejte pozor na to, že kvůli kyselině šťavelové ji nesmí konzumovat lidé s ledvinovými kameny a také těhotné a kojící ženy spolu s dětmi do deseti let.

Ředkvičky jsou u nás velmi oblíbenou zeleninou – mnoho z nás je miluje pro jejich nezaměnitelnou chuť a nedokáže si představit máslem namazaný chléb bez plátků ředkviček. Málokdo už ví, že jsou i pro naše tělo velice prospěšné.

Všichni jistě známe tu fantastickou moc špenátu, o jejíž propagaci se zasloužil i slavný Pepek Námořník. Neobsahuje sice tolik železa, kolik se vždy tvrdilo (tato chyba vznikla posunutím desetinné čárky), ale díky mnoha minerálům a vitamínům posiluje naši imunitu a zpomaluje stárnutí.

Jahody byly dříve považovány pro svou chuť za královské ovoce, či za ovoce lásky, kdy jejich konzumace měla podporovat chuť k sexu. I dnes se tvrdí, že jahody mají pozitivní účinek na tvorbu mužského hormonu testosteronu, který aktivuje spermie k životu.

Broskve jsou ovoce s vynikající chutí i vůní. Obsahují navíc velké množství niacinu (vitamínu B3), díky němuž zlepšují naši náladu a snižují případnou nervozitu a vnitřní neklid. Zároveň broskve pomáhají při léčbě bronchitidy, kašle a astmatu.

Kromě mnoha zdraví prospěšných látek posilujících imunitu či snižujících hladinu cholesterolu mají meruňky ještě jednu zkrášlující funkci – zpomalují proces stárnutí, posilují naše vlasy, pokožku a nehty. Říká se jim proto také ovoce zdraví.

Do Evropy se okurky dostaly díky zámořským plavbám asi v 16. století. Jejich blahodárné účinky neunikly pozornosti tehdejších lékařů i lidových léčitelů. Bílkoviny v okurce obsažené povzbuzují ledviny, omezují buněčné bujení, pročišťují ústrojí a působí hojivě na pokožku.

Již staří Slované pěstovali medvědí česnek. A dnes zažívá v našich zahradách a kuchyních svou renesanci. Navíc kromě své výtečné chuti působí léčivě a používá se například jako přírodní antibiotikum, močopudný prostředek, mírné projímadlo nebo ke snížení krevního tlaku a čištění krve.

Celer jako přírodní afrodisiakum sice znali už staří Egypťané, u nás byl však objeven až v 17. století. Dnes se celer – ať už kořenový, řapíkatý nebo listový – pěstuje po celém světě a mezi lidovými léčiteli je notoricky známý právě pro svůj blahodárný vliv na mužskou potenci.