Zdravý životní styl

Každý pátý vypitý panák lihoviny v ČR je tuzemák. V českých lidových moudrostech se dokonce objevilo rčení: “Komu smrdí rum, tomu smrdí práce.” Ti znalejší ale vědí, že tuzemák není rum, protože se nevyrábí z cukrové třtiny a nezraje v dubových sudech, ale rodí se z bramborového lihu.

Jak jste na tom s konzumací sóji a pitím sójového mléka? Že jste slyšeli, že je sója zdravá a pak zase, že není? Důležité je hlavně to, zda je fermentovaná či nefermentovaná, protože výrobky z fermentované sóji přináší našemu tělu mnoho důležitých živin.

Příroda je vlastně pěkně záludná – zatímco s příchodem tepla pookřeje, mezi lidmi jsou tací (a je jich bohužel čím dál víc), kteří se jarními a letními měsíci doslova prokýchají a prokašlou: alergici. Pro pylového alergika je nejdůležitější znát spektrum pylů, na které je přecitlivělý a přizpůsobit jim své aktivity.

Hořčice má divnou barvu, divnou konzistenci a ani vůně není kdovíjaká. Přesto se bez ní neobejdeme. Co by bez této pochoutky znamenal párek? Potkáváme ji u stánků s klobásami při pozdních nočních návratech. Dodává šmrnc nejrychlejší večeři na světě. Kouzlo by ztratily i romantické chvilky u táboráku, kdy buřtíky rozvírají své špičky a z konců prutů k nám neopakovatelné vůně vysílají své signály.

Čatní či čatný (anglicky chutney) je tradiční pochutinou indické kuchyně, které dochucuje základní jídlo. Je to vlastně hustá omáčka připravená z ovoce a zeleniny, zpravidla s rozinkami, česnekem, cibulí, hořčicí, octem a dalšími přísadami.

Hořčici znali již staří Římané a hořčice jako taková patří mezi nejstarší a nejoblíbenější pochutiny. Její anglický název mustard je odvozen od latinského mustum ardens neboli palčivý mošt. Věděli jste ale, že hořčičná semena existují bílá, černá a hnědá?

Jistě víte, že rozinky jsou sušené plody vinné révy. Možná ale nevíte, že podle nejnovějších výzkumů sladké a lepkavé rozinky neškodí zubům ani dásním, ale naopak prospívají jejich zdraví. Zabraňují totiž růstu a ulpívání bakterií na dásních a na povrchu zubů.

Prostředí, ve kterém žijeme, není příliš příznivé pro náš organismus. Kromě kyslíku a dusíku, které jsou nezbytné k dýchání, vdechujeme prach a nejrůznější zplodiny z průmyslové činnosti, nekvalitního topení, dopravy. Přijímáme řadu chemických látek v potravě, v tekutinách, v lécích, které užíváme. To vše vede k postupnému snižování obranyschopnosti organismu a ke zvyšování náchylnosti k nemocem. Zejména po zimě, která tělo sama o sobě unavila a vyčerpala, je proto žádoucí provést jeho očistu.

Jednou propagované, jednou zatracované – takové je mléko. Dříve narození budou ještě pamatovat, jak se v časech “rozkvětu socialismu” dbalo o správnou výživu lidu, dětí pak zejména. Ovšem pozor! Ono na tom, že jsme ve školách konzumovali mléčné svačinky, něco bylo!