Zdravý životní styl

Zelený čaj se pije již 5 000 let a je oblíbený nejen v Číně, Tchaj-wanu, Japonsku a na Středním Východě, ale rozšířil se i do zemí západní Evropy a Severní Ameriky, kde byl dříve více v oblibě čaj černý. Není divu, zelený čaj je velmi účinný lék.

Ačkoliv je polníček hotovou studnicí cenných vitamínů a minerálu, v českých kuchyních si zatím nevybojoval pevné místo. Přitom blahodárně působí nejenom na imunitu, ale hlavně na nervový systém! Dejte si zeleninu pro pevné nervy!

Žaludek ocení, když může zpracovávat něco zdravého, tělu prospěšného, lehce stravitelného a přitom chutného. Řada takových pokrmů se dá připravit z vloček vyrobených z nejmladší obiloviny – ovsa. A málokdo ví, že ovesné vločky navíc pomáhají hubnout.

Mít doma po ruce mátu, ať čerstvou, nebo sušenou, není vůbec k zahození. Její nejběžnější užití ve formě velmi lahodného čaje má dlouhou tradici – nejen díky chuti a vůni, ale především pro blahodárné účinky na naše tělo.

Bez pohybu se živé organismy prostě neobejdou. Člověka pohyb provází od narození až do konce života. A pokud ho máme nedostatek, naše tělo chátrá, přidávají se různé choroby.

Zatímco pro zahrádkáře a vášnivé „trávníkáře“ je jitrocel hned po krtkovi a pampelišce nepřítelem číslo 3, pro milovníky bylinek a domácího léčení je darem přírody. Zevně se jitrocel používá například na léčení ran či po bodnutí hmyzem, vnitřně podávaný jitrocelový sirup je zase známý jako účinný lék proti kašli.

Křehké květy sedmikrásek nejsou pouhou planou okrasou parků a zahrad. Lahodí také chuťovým buňkám nejednoho strávníka, přináší jim krásu i zdraví! Kolik síly v sobě tato malá kvítka skrývají?

Není to zase až tak dávno, kdy jsme znali jen hlávkový salát s octovou zálivkou, na Moravě vylepšený rozškvařenou slaninou, jinde zalitý kyselou smetanou. Pak si naše jazýčky získal salát ledový. Objevily se další druhy, dokonce barevné či kudrnaté. Jejich sazeničky mizí na trzích závratnou rychlostí.

Už v únoru se začínají plnit čekárny a ordinace lékařů dospělými i malými pylovými alergiky. Tehdy jim začnou potíže dělat líska a olše. V březnu se přidají jasan s vrbou a topolem. A v dubnu? Dub, bříza, habr, buk a lípa. Jen jim pár kvetoucích stromů v máji ubude, nastoupí trávy. Není divu, že řada postižených, kteří se jarními měsíci doslova prokýchají a prosmrkají, má radši zimu.