Zdraví a nemoci

Svěží vítr podzimu a zimy často přináší víc než jen krásu padajícího listí a zasněžené krajiny. Pro mnohé přináší totiž i nástup nachlazení, které nám způsobuje nepříjemnosti a nepohodlí. Vyzbrojeni znalostmi a několika osvědčenými lidovými prostředky však můžeme posílit svůj imunitní systém a zůstat odolní.

Už v únoru se začínají plnit čekárny a ordinace lékařů dospělými i malými pylovými alergiky. Tehdy jim začnou potíže dělat líska a olše. V březnu se přidají jasan s vrbou a topolem. A v dubnu? Dub, bříza, habr, buk a lípa. Jen jim pár kvetoucích stromů v máji ubude, nastoupí trávy. Není divu, že řada postižených, kteří se jarními měsíci doslova prokýchají a prosmrkají, má radši zimu.

Omega 3 mastné kyseliny jsou esenciálními nenasycenými mastnými kyselinami, které jsou pro naše zdraví velmi důležité. O co přesně jde a jak si zajistit jejich dostatek?

Vitamín A je známý hlavně svým vynikajícím účinkem na zrak. Je nezbytný pro správnou tvorbu zrakového pigmentu, který zaručuje vidění i za šera a dobré rozeznání barev. Jestliže je ho v těle nedostatek, zvyšuje se riziko vzniku šerosleposti nebo barvosleposti.

Přijímáte dostatek vitamínů skupiny B označovaných jako B-komplex? Přibližme si jednotlivé vitamíny, jejich důležitost pro náš organismus a přírodní zdroje, ve kterých se vyskytují.

Maďaři mají být právem na co pyšní. Koncem 20. let minulého století jejich vědec Albert Szen-Györgyi extrahoval z papriky jeden z nejdůležitějších vitamínů – C. Za svůj objev dostal po zásluze Nobelovu cenu.

„Déčko“ je sluníčkový vitamín. Jeho nejpřirozenějším zdrojem je UVB záření, které nám posílají sluneční paprsky. Lidé, jejichž organismus má vyšší hladiny vitamínu D, jsou méně nemocní a mají pevnější kosti než ti jejich vrstevníci, kteří trpí jeho nedostatkem. Však se ne náhodou říká, že kam nechodí slunce, tam chodí lékař.

Je všeobecně známé, že vysokou hladinu cholesterolu v krvi můžeme kromě léků také účinně snížit dietou. Lidé s vysokým tzv. špatným cholesterolem v krvi by proto měli dávat ve svém jídelníčku především přednost rybám, ovoci, zelenině, nebo například vlašským oříškům.

Sůl je sice pro naše tělo důležitá – a to díky přidanému jódu, na druhou stranu podle statistik přijímáme přibližně třikrát více soli, než je pro správnou funkci našeho organismu nutné. Přitom vysoké množství konzumované soli negativně ovlivňuje činnost jater a ledvin.