Zdravý životní styl

Při zápalu plic nebo jiné vážné nemoci se samozřejmě léčíme antibiotiky, která nám předepíše lékař. Na řadu obtíží je však možné zaútočit přírodními antibiotiky. Nemají žádné negativní vedlejší účinky, neničí „dobré“ bakterie a navíc posilují imunitu.

Venku si ještě teplo neužijeme, tak kde se pořádně ohřát? Zamiřte do sauny. Že je pro vás ve finské sauně moc velké horko, které vám vadí, či dokonce není vhodné vzhledem k vašemu zdravotnímu stavu? Alternativou je infrasauna.

Červená rýže patří mezi speciální celozrnné (tedy neloupané) rýže. Tím, že nebyla zbavena své slupky a klíčku, ukrývá v sobě mnohem více vlákniny a cenných látek. Barvu má zrzavě hnědou, její chuť je skvěle oříšková.

Quinoa (čteme kinoa) neboli merlík čilský je rostlina pocházející z jihoamerických And, jejíž semena se používají jako obilnina. Tato drobná kulatá zrnka quinoi se často na první pohled zaměňují s kuskusem nebo amarantem.

Cizrna se podobá velkému hrachu. Je k dostání celá nebo půlená, připravují se z ní nákypy, polévky a dušené pokrmy. Na Středním východě patří cizrna mezi základní potraviny, je však součástí i mnoha evropských a orientálních pokrmů. Navíc je velmi zdravá a proto bychom ji měli jíst co nejčastěji.

Taky vás občas brní prsty na rukou, zvlášť na té, kterou víc používáte? Stane se vám, že vám z ruky vypadne hrneček? Budí vás bolest zápěstí ze spaní? Tak to jste zřejmě další pěšák v armádě těch, kteří trpí syndromem karpálního tunelu.

Jste zimomřiví a rádi si v zimě přitopíte, nebo “něco vydržíte“? Nejenže nadměrným topením utratíte spoustu peněz, ale není to ani zdravé. Začněte raději s otužováním. Poradíme vám, jak na to.

Venku provazy deště nebo mráz a sníh, fujavice, zahrada spí. My však můžeme mít za oknem malou zelenou zahrádku, jejíž lístky provoní připravované pokrmy, jsou zdravé a některé i léčivé. Mnohé bylinky, které v sezóně rostou venku, snadno vypěstujeme ze semínek i doma.

Ačkoliv zima je časem zimních radovánek, je třeba myslet také na to, že lidské tělo není uzpůsobeno pro dlouhodobý pobyt v chladném prostředí. K podchlazení organismu může dojít velmi rychle i při teplotách lehce pod nulou, při silném větru je navíc toto riziko několikanásobně vyšší.