O španělské kuchyni vznikla celá řada průpovídek a bájí. Říká se, že nejlepší odborníci na saláty jsou španělští kuchaři. Podle nich má salát přebírat znalec přírody, okořenit jej má filosof, lakomec ho má pokropit octem, kavalír má přidat olej, blázen vše promíchat a labužník ochutnat.

Španělsko je zemí parlamentní monarchie s 40 miliony obyvatel a s rozlohou 505 000 km čtverečních. V této rozloze je zahrnuta i řada ostrovů, což znají hlavně naši turisté, kteří sem jezdí trávit svoji letní dovolenou. Celosvětově jsou známá španělská města Madrid, Barcelona, Valencie, Sevilla, Zaragoza, Malaga.
S ohledem na to, že ještě v 50. a 60. letech 20. století bylo Španělsko převážně zemědělské  a ve velkém se zaobíralo rybolovem, jsou lidová jídla obrazem této skutečnosti. Vždyť například španělské pomeranče jsou celosvětovým pojmem. V pěstování oliv je Španělsko na nejpřednějším místě. Orná půda zabírá více jak 30 % plochy země,  10 % připadá na trvalé porosty (vinice, sady, olivové háje), 20 % území tvoří louky a pastviny. Významný je chov prasat, zejména na jihozápadě země převládá extenzivní chov ovcí na chudších pastvinách. Lov ryb je z velké části soustředěn na pobřeží Atlantiku do přístavů Vigo a la Coruňa  v Galicii. Loví se zejména sardinky, ančovičky, tresky a hejci.  Ryb však stále ubývá a jejich lov je předmětem srážek s francouzskými rybáři. V souvislosti s produkcí vína je ještě nutné říci, že Španělsko je za Portugalskem na druhém místě v produkci korku.
Ve Španělsku není jednotná kuchyně. Základ přípravy jídel tvoří kuchyně katalánská, baskická, kastilská, andaluská a další. Nejznámější je kuchyně galicijská, která je rozšířená po celém Španělsku. Vliv na tuto skutečnost měl kdysi nedostatek pracovních příležitostí v Galii. Proto se Galijci vydali za prací do celého Španělska, kde pracovali především jako kuchaři po hospodách.
Základ kuchyně ve Španělsku  tvoří hlavně maso, zelenina a koření.

• maso:  kuřecí, slepičí, jehněčí, hovězí nebo kůzlečí
• zelenina: papriky, rajčata, lilek, dýně, česnek – olivový olej (někdy nahrazovaný  sádlem)
• koření: hlavně šafrán
• sýry: ovčí nebo kozí

Vše se zapíjí výborným španělským vínem, v jehož pěstování a výrobě jsou Španělé nedostižnými mistry.
Velmi oblíbené lidové jídlo je pulpo a feira – chobotnice po trhovecku, dále je to vařená vepřová nožička s mladými řepnými listy, servírovaná s uzenkou a brambory. V restauracích je vždy na jídelním lístku bortila de patas – bramborová omeleta s vajíčky a cibulí podávaná k salátu. Z polévek je známá Gaspacho – studená polévka z rozmixovaných nebo pasírovaných rajčat a další zeleniny s přídavkem česneku a cibule. Všude mají svůj „kotlík“ na jídla vařená v jednom hrnci, která se krajově liší různými použitými surovinami a kořením na dochucení.
Nyní však ke konkrétním tradičním receptům.

Španělský salát

4 rajská jablíčka, 1 menší salátová okurka, 1 červená paprika, 1 cibule, tmavé olivy
Na zálivku: 2 stroužky česneku, 2 lžíce olivového oleje, sůl
Rajčata, papriku a cibuli nakrájíme na kostičky, okurku na plátky. Vše vložíme do salátové mísy a zalijeme zálivkou, kterou si připravíme z česneku utřeného se solí, k němuž přidáme olej a dobře promícháme. Nakonec ještě přidáme celé vypeckované olivy.

Španělský hrášek

Usušený hrášek, malá karotka, celer, 150 g anglické slaniny, tymián, sůl, žemle, mouka
Dobře přebraný usušený hrášek vaříme s tymiánem, malou karotkou a celerem rozkrájeným na kostičky ve vařicí vodě do měkka. Na povrchu plovoucí hrášky sebereme sběračkou. Je–li hrášek měkký, dusíme jej v mouce se slaninou pokrájenou na kostičky a při podávání osolíme podle chuti. Lze jej také dusit s nakrájenou cibulkou a žemličkou.

Španělské okurky

2  prostředně velké okurky, 2 rajská jablíčka, cibule, sůl, pepř, lžička olivového oleje, 3 lžíce octa
V Španělsku známé okurky pod jménem Gaspacho se upravují takto :
Dvě prostředně velké okurky se nakrájí a dají společně se 2 rajskými jablíčky, nasekanou cibulkou, solí, pepřem, lžičkou oleje a třemi lžícemi ostrého octa na mísu. Dobře se vše promíchá a k okurkám se přilijí 4 sklenky vody.
Podává se s bílým chlebem nebo žemlí.

Andaluské fazolové lusky

Velká sklenice sterilovaných fazolových lusků, 3 lžíce másla, 8 rajských jablíček, 200 g šunky, sůl, pepř
Na másle rychle osmažíme šunku nakrájenou na nudličky, rozkrájená rajčata. Přidáme okapané fazolové lusky, osolíme, opepříme, dusíme asi 10 minut, až se rozdusí kousky rajčat.
Podáváme s chlebem, bramborem.

Polévka s tykví

200 g mletého masa, 2 lžíce olivového oleje, 1 cibule, vývar (z masoxu), 2 lžičky škrobové moučky (Maizena), šálek sušených namočených nebo čerstvých hub, 3 šálky tykve nakrájené na kostičky, zázvor, sůl, glutasol, 1 lžička sojové omáčky, pepř nebo chilli, sklenka bílého vína, citrónová šťáva
Mleté maso opečeme na oleji spolu s pokrájenou cibulí, zalijeme vývarem, přidáme houby. Vaříme cca 30 minut. Následně přidáme tykev nakrájenou na kostičky, zázvor, sojovou omáčku, škrobovou moučku rozmíchanou v troše vody, osolíme. Povaříme asi ¼ hodiny. Dochutíme glutasolem. Podle chuti můžeme polévku zvýraznit citrónovou šťávou, pepřem či pálivou paprikou a dodat skleničku bílého vína.

Omáčka Madeira

50 g zeleniny na osobu, cukr, hovězí kosti, špek, 100 g hub, mouka, 2 střední rajská jablka, sůl, mletý černý pepř, 2 ks hřebíčku, 1 dl červeného vína
50 g zeleniny na osobu nadrobno pokrájíme a v horkém sádle upražíme do tmavohněda za přidání malého množství cukru. Přidáme několik kousků hovězích kostí, kousek špeku, několik nadrobno pokrájených hub. Za stálého míchání pražíme, posypeme moukou, přidáme pokrájená rajčata a vše dobře povaříme. Když se omáčka uvařila, přecedíme ji a zeleninu propasírujeme přes síto. Opět dáme na oheň, ochutíme solí, trochou mletého černého pepře, hřebíčkem, cukrem a 1dl červeného vína, následně vaříme do hustoty medu.

Španělská omáčka

1 petržel, 1/4 celeru, 1 mrkev, 1 cibule, 50 g špeku, 300 g masa (hovězí, skopové… dle výběru, nejlepší je směs), mletý černý pepř, 3 ks bobkového listu, mouka, lžíce bílého vína, čajová lžička rumu, citrónová šťáva
Petržel, celer a mrkven nakrájíme na kostky, cibuli na kolečka. Pokrájený špek a kousky masa dáme do rendlíku a podusíme dohněda se zeleninou, trochou mletého černého pepře a bobkovými listy. Následně zaprášíme moukou a dusíme do úplného zhoustnutí. Když i mouka zhnědla, nalijeme na ni masový vývar a dobře povaříme. Před podáváním přidáme lžíci bílého vína, čajovou lžičku rumu a citrónovou šťávu. Po propasírování přes síto ještě jednou povaříme a podáváme k různým masovým pokrmům.

Kompot z čerstvých fíků

Čerstvé fíky, bílé víno, citrónová šťáva, cukr
Zkraťte čerstvým fíkům stopku asi na polovinu a naházejte je do vroucí vody – ale nevařte! Když fíky ve vodě zchladnou, vyjměte je, dejte okapat a duste je pak na kompot s trochou bílého vína a citrónové šťávy v cukrovém nálevu.

Kompot ze sušených fíků

25 fíků, ½ l vody nebo bílé lehké víno, 100 g cukru, 1 citrón
Asi 25 sušených fíků uvaříme v ½ l vody nebo lehkého bílého vína na mírném ohni a přidáme  asi 100 g cukru. Nemícháme, jen doléváme vodu (nebo víno). Nakonec přidáme šťávu z 1 citrónu.
Podává se chlazené.

Popularita španělské kuchyně došla dokonce tak daleko, že ostatní kuchyně začaly vymýšlet jídla, která Španělé neznají. Proto jako Rusové neznají u nás populární ruská vejce, tak ani ve Španělsku neočekávejte na talíři španělské ptáčky nebo španělské větry – sladkou pochoutku známou ze starých kuchařek  (původní znění):

Španělské větry s mandlemi

70 g sladkých mandlí, 6 bílků, 6 lžic moučkového cukru, citrónová kůra
Opař 70 g sladkých mandlí, rozpol je, rozkrájej je na nudličky a nech je v troubě na papíře dobře usušit; dej ale pozor, aby se nepřipražily. Potom udělej ze šesti bílků pevný sníh, zamíchej do něho šest vrchovatých lžic tlučeného prosátého cukru, z půl citrónu drobně rozkrájenou kůru, pak ty usušené mandle, a dělej lžící na papír a na plech jako vejce velké hromádky, posyp je hodně tlučeným cukrem, dej je do teplé a ne horké trouby, a nech je zvolnička do žluta upéci.  Když jsou upečeny, navlaž vespod papír ve vodě namočenou houbou, aby se lehčeji od papíru odlouply, urovnej je na místo a nech je na suchém vlažném místě, až se mají dávat na tabuli, aby byly hezky křehké. Je – li více hostů, musí se vzíti všeho větší částka; nebo tyto mezi jinými pamlsky stačí na nejvýš pro 12 osob.

Toliko stará kuchařská kniha. O tom, že se ve Španělsku rádo a dobře hoduje, svědčí skutečnost, že nejdelší stůl na hodování na světě prostřeli ve španělském městečku, v lázních Sitges u Barcelony. V jednom říjnovém víkendu v roce 1986 se u téměř 2,5 km dlouhého stolu sešlo 6 300 stolovníků. Pozvaní hosté zkonzumovali 10 000 ančoviček, 23 000 vajec, 275 tuňáků, 700 kg fazolí, téměř 4 tuny hlávkového salátu, 300 kg oliv, přes tunu rajských jablíček, tunu uzenin a 1,5 tuny chleba.
Války vznikají z nejrůznějších důvodů. Jedním z nich je nedostatek jídla, ale válka může vzniknout i z přebytku některého jídla. Tou je i ta nejkurióznější, která se odehrává každoročně ve španělském městečku Bunol. Jde o rajčatovou válku. Nikdo si nepamatuje, jak tento zvyk házet po sobě rajčaty vznikl. V roce 1987 měli účastníci bojů k dispozici 36 tun rajčat a bojovníci si museli každou chvíli umývat tváře vodou z městských hydrantů, protože je měli umazané od rajčatové šťávy.
O tom, že mají ve Španělsku vřelý vztah k jídlu a využívají je i v běžném životě, svědčí i fakt, že dort s máslovým krémem posloužil dvěma mužům v Barceloně jako zbraň při přepadení jistého obchodníka a ukořistění půldruhého milionu peset.  Právě když podnikatel vycházel z banky, hodili mu pachatelé do obličeje dort a vytrhli mu příruční kufřík s penězi. Podle policie máslový krém v očích zabránil přepadenému zločince popsat.
Pro nás však Španělsko zůstane zemí, která má tajemné kouzlo starých spletitých uliček v rybářských vesnicích a městečkách, kde za zvuků kytar a kastanět můžeme dokonce jako v pohádce pít španělské víno z fontánek na starých hradech při večerních sezeních, pořádaných nejen pro turisty. Odpočívat na sluncem rozpálených písečných plážích ve stínu palem a nechat se pohupovat mořskými vlnami v rybářské bárce.
Takže na shledanou třeba někde v Pinaskole, Peniskole či na Kanárských ostrovech.