Tipy a rady

Pěstujeme jiřiny

Jiřiny jsou velice oblíbené a nenáročné trvalky, které kvetou od července až do prvních mrazů. Květy mají snad všechny barvy (kromě modré), jsou jednobarevné i žíhané. Mezi jiřinami nalezneme jak trpasličí typy (do 40 cm), tak i stromkovité jiřiny – přes 8 metrů vysoké, s téměř metrovými listy. Také je máte na své zahrádce?

Odkud jiřiny pocházejí?

Jiřiny pocházejí z Mexika, kde byly považovány za květy symbolizující boha Slunce a Aztékové je používaly jako léčivé rostliny. Měly výjimečné postavení a zdobily například obřadní šat posledního aztéckého krále při jeho korunovaci. První jiřiny s jednoduchými květy se koncem 18. století dostaly do botanické zahrady v Madridu. Jejich obliba začala prudce stoupat, jelikož díky poměrně jednoduchému křížení a množení vznikalo obrovské množství nových odrůd.

Proč se tak jmenují?

Šlechtitel v botanické zahradě v Madridu pojmenoval zvláštní novou květinu Dahlia – po svém příteli, švédském botanikovi Andreasu Dahlovi. Podobný nápad měl německý profesor Wildenow, když dal květině jméno Giorgina – po svém kolegovi Georgi. Způsobil tím trochu zmatek, ovšem botanický název Dahlia zůstal a ze jména Georgina vznikly názvy národní – odtud i naše jiřina či jiřinka.

Jak je máme pěstovat?

V našich klimatických podmínkách se jiřinám velmi daří. Stanoviště pro jiřinky vybíráme slunné a chráněné před větry. Ve stínu sice narostou jiřiny vyšší, ale méně pokvetou. Jiřinám se nedaří v těžkých a přemokřených půdách, kde hlízy snadno uhnijí. V mrazových kotlinách si pak jiřiny rovněž neužijete – namrznou v době, kdy nejvíce kvetou (tedy počátkem září).

Na půdu nejsou tyto rostliny nijak náročné. Jiřiny mají rády kompost nebo zkompostovaný hnůj a na podzim vyvápněnou zem. Vláha je důležitá hlavně v prvních fázích růstu, nadměrné zalévání není ale dobré pro hlízy, které jsou budoucími zásobními orgány jiřin. Vždy je však nutné zajistit přiměřenou zálivku.

Mírně narašené hlízy sázíme koncem dubna nebo začátkem května do dobře prokypřené půdy na vzdálenost 30 až 90 cm dle odrůdy, asi 8 cm pod povrch. V dobrých podmínkách můžeme rostliny po narašení mírně zaštípnout, aby se více rozvětvily. Během kvetení důsledně odstraňujeme odkvetlé květy. Po prvních mrazících jiřiny uřízneme asi 10 cm nad povrchem a opatrně vyjmeme hlízy z půdy, abychom je nepoškodili. Necháme je oschnout a uložíme do bedýnky – například s pilinami, pískem nebo suchou rašelinou, někam na bezmrazé a suché místo, kde přečkají zimu.



Zanechte komentář

NEWSLETTER COOP CLUB