Tipy a rady

Jak se plete vánočka

Na vánočním stole by rozhodně neměla chybět voňavá vánočka zdobená mandlemi či rozinkami. Přečtěte si, jak na ní připravit těsto, jak ji správně uplést a také něco o tom, že vánočky se dříve dávaly jako dárek a že se dovnitř zapékaly mince – pro štěstí a zdraví toho, kdo je objevil.

Jaké byly vánočky dříve?

Vánočky nemívaly vždy tvar pletené housky, jak je známe dnes. Zpočátku to bývalo pečivo nepletené, podlouhlého tvaru, tak zvaná calta. Calta byla známa již ve 14. století a její původní vzhled se s postupem času měnil na vrkoče, pletence, štědrovky – tedy na dnešní podobu vánočky. Pletence mají připomínat betlémské dítě zabalené v peřince. Calty pekli caletníci, v Praze je po nich pojmenovaná Celetná ulice.

Také velikosti pletenic byly různé. Někde se pekly i metrové. Samozřejmě i kvalita a volba koření k ochucení se částečně lišily. Někdo dokázal zhotovit spodní pletenec i ze sedmi či devíti pramenů těsta (nejčastěji ze čtyř), někdo upletl celou vánočku najednou ze šesti pramenů.

Protože zhotovit pletenici nebylo vůbec jednoduché, udržovaly se kolem přípravy těsta a pečení různé zvyky, které měly zajistit zdar díla. Tak např. hospodyně měla zadělávat v bílé zástěře a šátku, neměla mluvit a při kynutí těsta měla vyskakovat do výšky.

Dávným zvykem bývalo zapékání mince do vánočky. Kdo peníz při krájení našel, měl na další rok zajištěno zdraví a bohatství. Připálená nebo “trhlá” vánočka naopak věštila nezdar. Ten, kdo chtěl, aby ho měli po celý rok rádi, snědl plátek vánočky namazaný medem.

Vánočka jako dar

Nejstarší zprávy o vánočkách vypovídají, že bývaly oblíbeným vánočním darem pro vrchnost, hrabata a radní. O Vánocích je také dávali pekaři svým stálým zákazníkům. Oblíbeným dárkem bývaly i ve venkovských usedlostech. Menší pletenici obdržel každý člen rodiny a s ní si mohl nakládat dle svého uvážení. První z upečených vánoček dostával hospodář, aby se mu urodilo hojně obilí, on ji také měl jako první nakrojit.

Větší společná vánočka zdobená mandlemi a rozinkami se kladla o Štědrém dnu na prostřený stůl. Někde z ní o Štědrém dnu dávali po krajíčku dobytku, aby byl zdravý a aby mu neškodily zlé síly. Po večeři se nedojedená vánočka nechávala na stole (stejně tak štědrovečerní chléb), neboť se věřilo, že o této noci se vracejí duše zemřelých a hodují. Vánočka byla též dárkem pro čeleď, dostával ji také obecní pastýř a po krajíčku koledníci.

Jak uplést správně vánočku?

Vykynuté těsto rozdělíme na osm stejných dílů, z nichž vyválíme stejně silné prameny. Spodek upleteme ze čtyř pramenů. Pleteme vždy od středu. Upletený cop přendáme opatrně na pomaštěný plech. Hřbetem ruky s nataženými prsty uděláme uprostřed copu rýhu, do které posadíme cop upletený z dalších tří pramenů. Poslední díl rozkrojíme, vyválíme dva prameny, ty stočíme a nedopletené konce přehodíme a podsuneme pod vánočku.

Jednodušší vánočku pleteme tak, že těsto rozdělíme na šest stejných dílů, z kterých upleteme dva copy po třech pramenech. Spodní promáčkneme, vrchní zformujeme více do výšky.

Vánočky děláme spíše užší a vyšší, protože kynutím a pečením se rozbíhají do šířky. Na středně velký plech upleteme nejlépe vánočku ze 3/4 kg mouky.

Další naše vánočkové tipy:

  1. Aby se nám vánočka od spodu nepálila, dáváme pod ní na plech pomaštěný (dnes už pečicí) papír.
  2. Povrch vánočky při pečení chráníme také mastným nebo mokrým papírem.
  3. Čím je vánočka těžší a sladší, tím ji musíme volněji a opatrněji péci. Sladká vánočka se snadno pálí.
  4. Vánočka, která nebyla dost dobře vykynutá a kterou prudce zapečeme, se natrhne, jak z ní unikají nahromaděné plyny.
  5. Vánočka se rovněž natrhne, když ji prudce pečeme odspodu.
  6. Vánočku z dávky 3/4 kg mouky pečeme 3/4 až hodinu. Po prvním desetiminutovém zapečení, když povrch dostane barvu, plamen zmírníme a vánočku zvolna stejnoměrně propékáme.

Kynuté těsto na vánočku:

Úsporné: 500 g mouky, 60 g cukru, 50 g tuku, 1 žloutek, 20 g droždí, 5 g soli, asi 1/4 l mléka, citronová kůra, vanilka

Jemné: 500 g mouky, 120 g cukru, 120 g tuku, 3 až 4 žloutky, 30 g droždí, 50 g soli, asi 1/4 l mléka, citronová kůra, vanilka, 30 g hrozinek, 30 g mandlí, citronát

Dobré: 500 g mouky, 100 g cukru, 100 g tuku, 2 žloutky, 25 g droždí, 5 g soli, asi 1/4 l mléka, citronová kůra, 10 g rozinek, 30 g mandlí

Náš tip: Babiččina mandlová vánočka

Recept na naši oblíbenou vánočku vám přinášíme ZDE



Zanechte komentář

NEWSLETTER COOP CLUB

Přihlašuji se k odběru týdenního newsletteru s novými recepty, soutěžemi a zajímavými články.