Ačkoliv zima je časem zimních radovánek, je třeba myslet také na to, že lidské tělo není uzpůsobeno pro dlouhodobý pobyt v chladném prostředí. K podchlazení organismu může dojít velmi rychle i při teplotách lehce pod nulou, při silném větru je navíc toto riziko několikanásobně vyšší.

Je proto na místě obléct více vrstev teplého oblečení. Zvýšenou pozornost je třeba věnovat ochraně periferních částí těla (prstům, ušním boltcům, nosu a tvářím), které jsou před působením vnějšího prostředí hůře chráněny. I obyčejná čepice značně sníží úbytek tepla z organismu, teplé rukavice ochrání zase prsty před prokřehnutím.

Na nedostatečně kryté části těla (zejména v oblasti hlavy) je dobré použít ochranný krém, který pokožce poskytuje výživu a v kombinaci s ochranným faktorem ji chrání i před UV zářením, hrozícím v horských oblastech. Zvýšenou pozornost si zasluhuje často opomíjená ochrana rtů. V souvislosti s působením slunečního záření je vhodné připomenout potřebu ochrany očí vhodným typem brýlí s UV filtrem.

Rizikové faktory

Pravděpodobně největší riziko působení mrazu představuje vznik omrzlin. Ty jsou charakterizovány jako místní poškození tkáně způsobené chladem při teplotách pod bodem mrazu. Při silném větru může k tomuto poškození dojít i při teplotách pohybujících se okolo nuly. Vznikem omrzlin jsou nejvíce ohroženy periferní části těla, které se neprokrvují v takové míře jako centrální oblasti a jejichž teplota klesá v chladu podstatně rychleji.

Míra rizika vzniku omrzlin je individuální. Zvýšené ohrožení se týká lidí s onemocněním cévního systému, které snižuje prokrvovací schopnosti organismu, lidí s cukrovkou a dalšími chorobami projevujícími se poruchou metabolismu tuků. Dále jedinců s nedostatečným příjmem potravy a tekutin, dětí, starých lidí, těhotných žen, kuřáků a lidí nadměrně konzumujících alkohol.

Co dělat?

Dojde-li ke vzniku omrzlin, je zapotřebí ihned v terénu poskytnout první pomoc. Nejdůležitější je zabránit dalšímu ochlazování postiženého místa. Pokud je k dispozici náhradní oblečení, vyměnit promočené části za suché. Doporučuje se aktivní pohyb končetinami a masáž okolí postižené tkáně bez kontaktu s vlastní omrzlinou. Rozšířenou praktikou, která však rozhodně není na místě, je tření postižené oblasti sněhem.

Po transportu na teplé místo je možno podat postiženému horké oslazené nápoje. Doporučuje se teplá lázeň, teplota vody se musí pohybovat v rozmezí 35 až maximálně 42 °C. V lázni je třeba pohybovat omrzlou částí těla, dokud se neprojeví opětovné zčervenání pokožky a bolest provázející obnovení krevního oběhu. Po osušení postižené místo sterilně překryjeme vatovým obvazem. Pokud se objeví puchýře, musí se chránit před protržením.

Při omrzlinách vždy platí: co nejdříve vyhledat odbornou pomoc!

Jak vzniká omrzlina?

Při vzniku omrzlin je prvotně postižena kapilární výstelka, následně dochází ke zhoršení prokrvovací funkce a tím k nedostatečnému přísunu kyslíku a potřebných živin k buňkám. Objevují se otoky a později ledové krystalky na promrzající tkáni. Následné poškození buněk je nevratné.

Podle závažnosti rozdělujeme omrzliny do tří základních stupňů:

• Bílá, chladná a necitlivá pokožka je projevem 1. stupně. Této fázi předchází palčivá bolest, která je prvotním indikátorem nedostatečného prokrvení a možnosti vzniku omrzliny. Vzniká otok postiženého místa. Při zahřátí postiženého místa dochází v této fázi zpravidla k úplnému uzdravení.
• Pro 2. stupeň omrzlin je typický vznik puchýřů a zbarvení kůže do fialového odstínu. Tyto příznaky se však objevují řádově až po několika dnech. Z toho je patrné, že míru postižení nelze s jistotou určit ihned v terénu; každá omrzlina musí být ošetřena s přihlédnutím k možnosti vážnějšího postižení. Omrzliny 2. stupně mohou již způsobit nevratné postižení tkáně.
• Nevratné poškození, 3. stupeň, se projevuje s odstupem několika dní zčernáním, zatvrdnutím a následným odumřením postiženého místa.

Filip Kopecký, www.dtest.cz