Možná tomu nebudete chtít věřit, ale to, co si v obchodech kupujeme pod názvem čínské zelí, je vlastně zelí pekingské. Čínské zelí je prapředkem zelí pekingského, má podobný obsah léčivých látek, ale nemá pevnou hlávku jako to pekingské.

Co je pekingské zelí?

Pekingské zelí pochází z Číny, kde se pěstovalo již ve 3. století našeho letopočtu, a je příbuzné s naším zelím. Považuje se za křížence zelí čínského a vodnice. Pekingské zelí je jednoletá rostlina, tvořící pevné hlávky kuželovitého tvaru. Listy jsou bez řapíků, se silnými bílými žebry, mají světle zelenou až bílou barvu, přičemž platí, že čím je barva listů světlejší, tím je zelí jemnější.

Pekingské zelí je velmi bohaté na vitamíny. Obsahuje mnoho vitamínu C, ale i karoten a vitamíny řady B (B1, B2 a B3). Z minerálních látek je nejvíce obsažen draslík, vápník, hořčík, železo a v malém množství i sodík. Je lehce stravitelné, má nízkou energetickou hodnotu (100 g obsahuje 51 kJ) a proto bývá oblíben v řadě redukčních diet. Navíc u něj byly prokázány hojivé účinky na zažívací trakt.

Čínské zelí nemá pevnou hlávku

Rozdíl mezi oběma druhy je patrný na první pohled. Čínské zelí je prapředkem zelí pekingského. Pochází z východní Asie a jde o významnou zeleninu jižní a střední Číny a Japonska. Netvoří pevnou hlávku, ale listovou růžici z řapíkatých, tmavě zelených listů. Řapíky jsou bílé, dužnaté a listy mohou být hladké nebo zkadeřené. Narozdíl od zelí pekingského se dá sklízet postupně po jednotlivých listech a jeho pěstování není tak náročné.

A co klasické zelí?

Jak jsme již zmínili, pekingské zelí je příbuzné s klasickým zelím, které je po léčebné stránce hotový zázrak. Štamprlička zelné šťávy denně je totiž například výbornou prevencí proti chřipce. Zelí je také účinným stimulantem imunity, jeho pravidelná konzumace zvyšuje obranyschopnost našeho těla a pomáhá udržovat správnou funkci orgánů.

O tom, jak je klasické zelí zázračně zdravé a co všechno z něj můžeme připravit, se více dočtete v našem článku ZDE