Lehká, zdravá a všestranná – cuketa si titul královny léta rozhodně zaslouží. Poradíme, proč ji zařadit do jídelníčku, jak ji pěstovat i co dobrého z ní připravit.

Jakmile se cuketám na zahradě začne dařit, často nevíme, co s nimi dřív. Jeden den objevíme pod listy několik drobných plodů a za pár dní už držíme v ruce zeleného obra, který by vystačil na oběd pro celou rodinu. Právě rychlý růst, nenáročné pěstování a téměř nekonečné možnosti využití udělaly z cukety jednu z nejoblíbenějších letních zelenin.

Můžeme ji grilovat, péct, smažit, zapékat, přidávat do polévek i omáček nebo nastrouhat do sladkého moučníku. Má jemnou chuť, snadno přejímá vůni koření a dalších surovin a navíc dokáže jídlo příjemně odlehčit.

Kde se cuketa vzala?

Cuketa patří do velké rodiny tykvovitých rostlin společně s dýněmi, okurkami nebo melouny. Její předkové pocházejí z Ameriky, odkud se tykve po zámořských výpravách dostaly také do Evropy. Postupným šlechtěním vznikly různé druhy a odrůdy včetně dnešních štíhlých zelených, žlutých nebo pruhovaných cuket. Rod Cucurbita, do něhož cuketa patří, má neotropický, tedy americký původ.

V českých kuchyních se cuketa zabydlela výrazněji až v posledních desetiletích. Dnes už ji ale považujeme za samozřejmou součást letního vaření – ať už pochází z vlastní zahrádky, od sousedů nebo z obchodu.

Jak cuketu pěstovat?

Pěstování cuket není příliš složité, musíme jim však dopřát dostatek prostoru, tepla, slunce a vláhy. Semena vyséváme ven až ve chvíli, kdy už nehrozí mrazíky a půda je dostatečně prohřátá, obvykle od druhé poloviny května. Cukety mají rády výživnou, humózní a dobře propustnou půdu, které prospěje přidání vyzrálého kompostu.

Rostliny zaléváme vydatně ke kořenům, nikoliv přes listy. Časté smáčení listů může přispívat k rozvoji houbových chorob. Počítejme také s tím, že i keříčkové odrůdy se dokážou pořádně rozrůst a jedna zdravá rostlina může během sezony vytvořit překvapivě bohatou úrodu.

Cukety sklízíme pravidelně. Nejkřehčí a chuťově nejlepší bývají mladé plody, které ještě nemají tvrdou slupku ani velká semena. Nemusíme však stát nad záhonem s pravítkem – důležitější než přesná délka je pevná slupka, svěží vzhled a jemná dužina. Pokud necháme plody na rostlině přerůst, mohou být vodnatější nebo naopak vláknité a rostlina často zpomalí tvorbu dalších cuket.

Jedlé jsou také cuketové květy. Můžeme je naplnit sýrem, obalit v lehkém těstíčku nebo je přidat do rizota. Při sklizni volíme především samčí květy na dlouhých tenkých stopkách, které nenesou budoucí plod.

Co cuketa obsahuje?

Cuketa je tvořena převážně vodou, a proto působí v letních jídlech lehce a svěže. Středně velká syrová cuketa o hmotnosti přibližně 196 gramů má kolem 33 kilokalorií, přibližně 2 gramy vlákniny a obsahuje také vitamin C.

Vláknina je důležitá pro běžné fungování trávení a pomáhá navodit pocit sytosti. Nejvíce jí využijeme, když mladou cuketu neloupeme. Slupka je měkká, jedlá a kromě vlákniny dodá pokrmu také barvu. Cuketu proto většinou stačí důkladně omýt a odříznout oba konce. Loupat ji potřebujeme hlavně tehdy, když je starší, má poškozenou nebo příliš tuhou slupku.

Díky nízké energetické hodnotě můžeme cuketou zvětšit objem pokrmu, aniž bychom do něj přidali velké množství kalorií. Záleží však samozřejmě také na způsobu úpravy. Grilovaná nebo dušená cuketa bude lehčí než cuketové hranolky, placičky smažené v oleji či buchta s čokoládou.

Proč je cuketa zdravá?

Cuketa podporuje pestrý a lehký jídelníček. Dodá vodu, vlákninu a některé vitaminy bez zbytečně vysokého množství energie. Je lehká, snadno stravitelná, chuťově univerzální a pomáhá zvýšit podíl zeleniny v běžném jídle.

Jak vybírat a skladovat cukety?

Vybíráme pevné, hladké a lesklé cukety bez měkkých míst, hlubších škrábanců nebo svraštělé slupky. Nejjemnější chuť mívají malé až středně velké plody. Přerostlá cuketa však rozhodně nemusí skončit v koši – stačí ji oloupat, podélně rozříznout a lžící odstranit měkký střed s velkými semeny. Zbylou dužinu můžeme nastrouhat do nádivky, polévky, omáčky, placiček nebo moučníku.

Cukety skladujeme suché a neumyté v zásuvce na zeleninu v lednici. Myjeme je až těsně před použitím, protože nadbytečná vlhkost urychluje kažení. Nejlepší je zpracovat je během několika dní, kdy jsou ještě pevné a šťavnaté.

Přebytky můžeme také zamrazit. Cuketu lze nastrouhat, lehce vymačkat a uložit po porcích do sáčků, případně ji nakrájet a před zamrazením krátce blanšírovat. Po rozmrazení už nebude tak pevná jako čerstvá, dobře ale poslouží do polévek, omáček, nádivky nebo těsta. Odborné zdroje doporučují cuketu spíše mrazit, sušit či nakládat než ji doma zavařovat běžným způsobem.

Pozor na výrazně hořkou chuť

Cuketa má mít jemnou až lehce nasládlou chuť. Pokud je neobvykle silně hořká, nejezme ji. Hořkost mohou způsobovat látky zvané kukurbitaciny, které mohou vyvolat nevolnost, bolesti břicha, zvracení nebo průjem. Vařením ani pečením se tyto látky spolehlivě nezničí.

Před přípravou domácích cuket proto můžeme ochutnat nepatrný kousek syrové dužiny. Pokud chutná výrazně hořce, vyplivneme ho a vyhodíme celý plod. Ochutnávku se nesnažíme „zachránit“ kořením, osolením ani tepelnou úpravou.

Cuketa zvládne slané i sladké recepty

Velkou výhodou cukety je její nenápadná chuť. V syrovém stavu ji můžeme nakrájet na tenké plátky nebo nudličky a přidat do salátu. Výborná je krátce opečená na pánvi s česnekem a bylinkami, grilovaná s olivovým olejem, pečená se sýrem nebo přidaná do zeleninové polévky, rizota či těstovinové omáčky.

Nastrouhaná cuketa dodá vláčnost sekané, karbanátkům, nádivce i sladkým moučníkům. Při přípravě placek ji nejprve osolíme, necháme pustit vodu a důkladně vymačkáme. Těsto pak nebude příliš řídké a vystačíme si s menším množstvím mouky.

Přerostlé cukety můžeme vydlabat a naplnit směsí masa, rýže, luštěnin, zeleniny nebo sýra. Z mladých plodů připravíme cuketové špagety, rolky, hranolky či křupavé chipsy. Jemná cuketa se hodí také do pomazánek a díky své neutrální chuti ji často snědí i lidé, kteří jiné druhy zeleniny příliš nevyhledávají.

Až vám tedy příště někdo položí na práh tašku plnou cuket, nepropadejte panice. Z nenápadného zeleného plodu může vzniknout rychlá večeře, příloha ke grilování, vláčný moučník i zásoba do mrazáku. Stačí si jen vybrat, na co máte právě chuť.