Máte rádi jízdu na kole? Milujete ji dokonce tak moc, že jezdíte na dvou kolech cestou necestou, do zaměstnání, na nákupy nejen od jara do pozdního podzimu, ale i přes zimu? Tak právě pro vás jsou určené naše následující řádky.

Jaká je nezbytná péče?

Pravděpodobně jen málo cyklistů vlastní dvě kola, z nichž jedno je určené pouze na zimu. Takže to celoroční musíme na zimní období řádně připravit.

Velmi důležitými pomocníky pro jízdu v podmínkách, kdy od kol odletuje voda a na silnicích leží prosolená sněhová břečka, jsou blatníky. Především ty přiléhavé, které kopírují kola téměř v celém obvodu. Doporučuje se rovněž připevnit blatníky ke spodní rámové nebo sedlové trubce. Když střídáme na trase neošetřené a nasolené úseky, vyplatí se zástěrka na předním blatníku.

Osvědčují se také boční kryty zadního kola, které zajistí, že cyklista není pokrytý alespoň v horní části těla blátem jak na cyklokrosových závodech. Proti zacákání od předjíždějících aut alespoň trochu chrání neoprénové návleky přes boty.

Některá městská kola mají kompletní kryt, který před nepřízní počasí spolehlivě chrání řetěz a převody. Na kola s klasickou přehazovačkou se však nehodí, a je tedy nutné převody udržovat co nejvíc čisté a pravidelně je promazávat.

Zimní měsíce jsou rovněž zatěžkávací zkouškou pro lak kol. Ochrání ho speciální silikonové či voskové přípravky, které se následně lépe odstraňují. Další možností je užití ochranných plastových fólií či speciálních setů samolepek.

Bezpečnost především!

Základním předpokladem pro jízdu v zimním období je kvalitně osvětlené kolo nejen proto, aby nás na silnici nebo cestě ostatní viděli, ale abychom viděli my sami. Musíme počítat s tím, že řadu dní je od rána do večera pološero. 

Extrémně nízké teploty mohou způsobit zatuhnutí brzd či jiných mechanických součástek, proto je záhodné dobře je promazat speciální vazelínou. Mějte na paměti, že když se víc nabalíte, nebo použijete kuklu, můžete mít potíže s otáčením hlavy a periferním viděním (i slyšením). Proto rozhodně stojí za zvážení montáž zpětného zrcátka.

Do sychravého počasí je třeba zvolit jiné pláště. Lepší jsou silnější pláště s hrubším vzorkem, který pomůže ve sněhu a břečce. Také je vhodné trochu snížit tlak, protože častější déšť či sněžení zásadně mění povrch cest, a tedy i přilnavost.

Cyklisté, kteří bez jízdy na svém miláčkovi nevydrží ani při nebezpečném náledí, používají pneumatiky s hroty. Ale do těch by měli investovat jen oni, jinak je bezpečnější těch pár dnů, než ledovka zmizí, nechat kolo doma.

Péče po jízdě

Marná sláva při jízdě po nasolené vozovce i po pruzích chodníků vyhrazených pro cyklisty kolo trpí.

Rychlou očistu po návratu zajistí kbelík s vodou a kartáčem nebo voda v PET lahvích. Kolo můžeme očistit i s pomocí zahradního tlakového ostřikovače s nádobou na vodu, který sundá čerstvé bláto i prosolenou sněhovou břečku. Umyté kolo je každopádně potřeba osušit a namazat. Obzvlášť v případě, pokud ho neparkujeme v teple a suchu domova.

Po vyjížďce v čistém sněhu nebo zamrzlé cestě stačí kolo jen otřít, usušit a namazat.

Elektrokolo v zimě

I na elektrokole můžeme v zimě jezdit, je však nezbytné věnovat mu speciální péči. Pokud cestujeme při teplotě menší než -10 ºC,  používejme neoprenový obal na baterie. Počítejme s tím, že nedojedeme tak daleko jako ve vyšších teplotách, protože dochází k větším energetickým ztrátám.

Pokud jsme se právě vrátili z mrazu, deště nebo vyjížďky v extrémní teplotě, doporučuje se baterii před jejím dobitím minimálně půl hodiny nechat aklimatizovat, dobíjet až při pokojové teplotě a vždy používat originální nabíječku dodávanou výrobcem elektrokola.

Když nebudeme na svém elektrokole delší dobu jezdit, je vhodné vytáhnout baterii ven a skladovat ji v suchu a při pokojové teplotě. Nesmíme alespoň jedenkrát měsíčně zapomenout na její dobití, protože časem dochází k samovybíjení a její životnost pak výrazně klesá.

Na škodu určitě není ani odborný servis.

Co na sebe?

Pokud jedeme jen pár kilometrů, nemusíme si s oblečením příliš lámat hlavu. Po pár minutách jízdy se zahřejeme.

Ochránit je nezbytné především končetiny a hlavu. Na nohy si v zimě navlečeme dvoje slabší ponožky, při větších mrazech přes ně ještě přetáhneme podkolenky. Zvláštní ochranu před prochladnutím vyžadují kolena. Můžeme si na sebe vzít kalhoty s podšívkou nebo pod kalhoty punčocháče, na kolena návlek nebo skrytý šátek. Na ruce volíme spíše než tlusté lyžařské rukavice slabší textilní rukavice navlečené pod speciální zimní cyklistické rukavice.

Pod helmu patří čelenka, tenčí čepice přes uši nebo šátek. Velký šátek si zavážeme na krku cípem dolů. Kryje hrudník a když je vzduch příliš studený nebo se hodně zadýcháme, můžeme si ho přetáhnout přes ústa.

Při rychlé jízdě v mrazech trpí nejvíce oči. Proto by brýle měly být součástí výbavy  i pro ty, kteří je běžně nenosí. A na ně někde po ruce hadřík nebo kapesník, protože se v nízkých teplotách rychle zamlží.

Při delší cestě v břečkách nebo při sněžení časem provlhne skoro všechno, pak není ostudou brát si s sebou věci na převlečení.