Proč se tak jmenují? 2. díl: Rakovník

Každý z nás žije v nějakém městě nebo obci a ta má také svůj název. Jenže víme, jak a proč takový název vznikl, jaká je jeho historie? Mnohdy se může jednat jen o pověsti nebo příběhy, které si lidé v dané obci sami vytvořili, jinde může mít název obce svoje hlubší, řekněme vědecké kořeny

Naše druhé pokračování o původu názvů českých obcí začneme dopisem, který nám poslala Irena Zeleníková z města ve středních Čechách ležícího asi 60 km západně od Prahy – Rakovníka.

“Ráda bych Vám napsala pár řádků o svém rodném městě s krásným názvem “Rakovník”. Město, dříve slovanské, později trhová ves z dob Václava II., nese údajně název odvozený od raků, kterých byl plný potok protékající městem. I ve znaku je dodnes rak a mnoho pověr a bájí se raků dotýká.

Své dnešní jméno dostal údajně podle báje o velikém hladomoru, který zasáhl kraj ve 13. století. Tehdy pomřelo mnoho lidu a neštěstí by zřejmě pokračovalo dál, kdyby jednu moudrou ženu nenapadlo uvařit svým dvanácti dětem polévku z raků. V té době se totiž tradovalo, že rak, který získá po uvaření rudou barvu, je jedovatý, a kdo jej pozře, zemře. Děti však nezemřely a jako zázrakem se naopak uzdravily, Rakovník přežil díky rakům a znova se postavil na nohy.”

V encyklopedii Wikipedia jsme našli následující zmínky: “Rakovník se původně nazýval Rokytka, a to podle říčky, která osadou protékala. Pravděpodobnější však je, že Rakovník dostal své jméno podle porostu, který kdysi rostl v tamních mokřinách.”

Tuto teorii rozvíjí i Pavel Štěpán z Ústavu pro jazyk český AV ČR: “Rakovník je město s bohatou historií, která sahá až do 13. století. Poprvé je zmiňováno roku 1257 jako “Racownik”. Název Rakovník zřejmě souvisí s raky. Podle jednoho ze starších výkladů totiž název Rakovník označoval luh, tedy vlhkou louku mezi vodami, ostrůvek porostlý vrbovým porostem, v jehož kořenech se prý zdržovali raci. Jazykovědci se dnes však přiklánějí k názoru, že jméno Rakovník patřilo původně dnešnímu Rakovnickému potoku.
Bylo utvořeno zpodstatňující příponou -ík ze staročeského přídavného jména rakovný.

Rakovný potok, neboli zkráceně Rakovník, byl tedy potok oplývající raky. Z potoka bylo jméno přeneseno na osadu, která se postupně rozrostla na město. Později se povědomí o tom, že název Rakovník patřil původně potoku, zcela vytratilo, a potok byl nově nazván podle města, jímž protéká, Rakovnickým potokem.
Tento případ je zajímavou ukázkou přenášení zeměpisných jmen z jednoho objektu na druhý.

Jméno Rakovník u nás není tak ojedinělé, jak by se mohlo zdát. Existuje totiž i několik dalších Rakovníků, z nichž některé jsou důležitým svědectvím o tom, že název Rakovník označoval původně skutečně potoky. Ve východních Čechách nedaleko Nové Paky se například nacházejí dva mlýny zvané Horní a Dolní Rakovník. Leží nad potokem, který se v dřívějších dobách nazýval Rakovník.”