Připadá na neděli před Velikonocemi a věřícím připomíná vjezd Ježíše do Jeruzaléma. Název svátku je odvozen od květů, jimiž bývají kostely vyzdobeny a které mají připomínat palmové větve, jimiž lid vítal Ježíše. Proč bychom si tedy i my naše příbytky na oslavu jara nevyzdobili květinami?
V tento den začínaly dětem a studentům jarní prázdniny, tzv. vakanace. Název je zřejmě odvozen od barvy látky, která v tento den kryje oltář v kostele.
Hospodyňky vymetaly ze všech koutů pavučiny a pilně čistily svůj příbytek a jeho okolí.
Byla určena pro vymetání sazí z komína. Přízvisko škaredá pochází od tradovaného předpokladu, že se toho dne, před svou zradou, Jidáš na Ježíše mračil a škaredil. Pozor, říká se, že kdo bude následovat jeho vzoru, bude se škaredit celý rok.
V tento den by se podle lidových zvyklostí měla jíst zelená strava. Na Zelený čtvrtek se nemáme hádat, aby se nám celý rok hádky vyhnuly, a také si nemáme nic půjčovat, aby se nám nevyhýbaly peníze.
Lidé se myli v rose, aby byli zdraví. Pekly se jidášky, kynuté pečivo ve tvaru dukátů nebo provazové smyčky. Jsou symbolem Jidášovy zrady – dukáty připomínají odměnu, kterou Jidáš dostal za zradu Krista, a smyčka provaz, na kterém se Jidáš později oběsil. Zároveň na znamení smutku naposledy zazní zvony, dříve než „odlétnou do Říma“, a znovu se rozezvučí až v sobotu.
V úterý dáme naklíčit hrách na pučálku, staročeský postní pokrm. 250 g hrachu přebereme, propláchneme, dáme do větší ploché nádoby a zalijeme vlažnou vodou. Večer vodu slijeme a dál jen zrnka proplachujeme. Uložíme na teplé místo a necháme do čtvrtka naklíčit.
Ve čtvrtek naklíčený hrách scedíme, necháme na sítu okapat a na rozehřátém oleji krátce opražíme. Pučálku můžeme připravit také pečením v troubě, a abychom hrachová zrnka opekli ze všech stran, občas s pekáčem zatřeseme. Osolíme, opepříme, můžeme ochutit česnekem, petrželí nebo ji podáváme nasladko – oslazenou medem, smíchanou se sušeným pokrájeným ovocem apod.
Pro věřící je to den největšího smutku, připomínka Kristova ukřižování, den přísného půstu, ticha, smutku a rozjímání. Výzdoba kostelů je chudá a prostá, bez květin a svící, nezvoní zvony a také varhany mlčí. Po vsích chodí tzv. řehtáči a dřevěnými nástroji oznamují poledne, klekání a začátek bohoslužeb.
Podle tradice se nesmělo prát, protože lidé věřili, že místo ve vodě by se prádlo máchalo v Kristově krvi. Na Velký pátek se podle legend a pověstí otevírá země a lidé pokorní a zbožní mohou najít poklad. Místo pokladu označuje zlaté kapradí, světýlko nebo záře vycházející ze skalního otvoru.
Poslední den půstu, během něhož se celá rodina připravovala na následné oslavy – ženy barvily vajíčka, pekly mazance a beránky, muži splétali pomlázku. V tento den se světí oheň, symbol světla a odcházející zimy, připomínka vítězství nad smrtí. Ohořelá dřívka se zapichovala do pole, aby bylo úrodné, a popelem se sypala louka, aby bylo dost trávy a sena. Sadaři třesou stromy, aby je probudili k životu.
Po západu slunce začíná v kostelích posvátná noc, která se vztahuje k zmrtvýchvstání Páně, bohoslužba velikonoční vigilie. Ona „velká noc“, kdy se znovu rozezní zvony, dala našemu svátku název.
Obyčejné těsto: 1 kg polohrubé mouky, 150 g tuku, 150 g cukru, 2 žloutky, 40 g droždí, cca ½ l mléka, citrónová kůra, rozinky, mandle, špetka soli a vejce na potření
Lepší těsto: 1 kg polohrubé mouky, 220 g tuku, 220 g cukru, 4 žloutky, 60 g droždí, necelý půllitr mléka, citrónová kůra, vanilka, rozinky, mandle, sůl, vejce na potření
Kvásek: do vlažného mléka s trochou cukru rozdrobíme droždí, necháme vykynout
Do mísy dáme mouku, cukr, rozpuštěný tuk, žloutky, citr. kůru, sůl, rozsekané mandle, vlijeme kvásek a pilně vařečkou mícháme těsto. Když už nejde ovládat vařečkou, dáme na vál a hněteme rukama. Do těsta zapracujeme rozinky. Dáme pak zpět do mísy, poprášíme moukou, přikryjeme ubrouskem a necháme zvolna kynout. Když je těsta 2x tolik (za dvě i více hodin), uděláme na vále bochánky a necháme znovu vykynout. Potřeme je rozšlehaným vejcem, posypeme mandlemi a ostrým nožem uprostřed rozřízneme kříž. Bochánky dáváme do dobře vyhřáté trouby, poté teplotu zmírníme a dopékáme podle velikosti 45 až 60 minut.
V kostelích se světily pokrmy – mazance, beránky, vejce, chléb a víno. Kousky posvěcených pokrmů se nechávaly na poli a zahradě pro dobrou úrodu, víno pro dostatek vody ve studni. Skončil půst a hospodyně se předháněly v přípravě velikonočních svátečních pokrmů.
200 g uzeného masa, 200 g vepřového masa, 200 g masa telecího, kuřecího, králičího nebo kůzlečího, 6 až 8 rohlíků, 6 vajec, 1/8 l mléka, sůl, bylinky (pažitka, petrželka, kopřivy, popenec), tuk na pekáč
Maso uvaříme každé zvlášť a nakrájíme na kostičky. Také rohlíky nakrájíme na kostičky, zvlhčíme vývarem, přidáme maso, dle chuti rozsekané bylinky, osolíme, opepříme a lehce promícháme. V mléce rozkvedláme vejce (někde dávají zvlášť v mléce rozmíchané žloutky a zvlášť sníh z bílků), zalijeme směs, promícháme a dáme do dobře vymaštěného pekáčku. Zvolna upečeme.
Den pomlázky, mrskačky či koledy. Chlapci chodí s pomlázkami za děvčaty a za koledu dostávají malovaná vejce a různé sladkosti. Děvče, které je vyšlehané, bude zdravé a veselé po celý rok. V některých krajích děvčata po koledě chlapce polévají vodou.
V minulosti hospodář šlehal čeládku – aby nebyla líná, dobytek – aby měl mladé, a stromy – kvůli úrodě. Šlehalo se dokonce i mezi dospělými pro dobré sousedské vztahy, ale to radši zkoušet nebudeme.