Opalovací krémy bez mýtů: Jak chránit pokožku správně

Opalovací krém není jen součástí výbavy k moři. Sluneční záření působí na pokožku při výletu, práci na zahradě, sportování i obyčejné cestě městem. Jaký ochranný faktor vybrat, kolik přípravku nanést a co vlastně znamená symbol UVA v kroužku? Pojďme si v pravidlech bezpečného pobytu na slunci udělat jasno.

Opálení není známkou zdravější pokožky

Zlatavě opálená kůže bývá spojována se zdravím a odpočinkem. Ve skutečnosti je však opálení obrannou reakcí pokožky na poškození způsobené ultrafialovým zářením.

Ani pokožka, která se opaluje snadno a málokdy zčervená, není vůči slunci odolná. Lidé s tmavším fototypem mají přirozeně vyšší ochranu než lidé s velmi světlou pletí, ale ani u nich není riziko poškození kůže nulové. Takzvané „základní opálení“ navíc poskytuje jen velmi malou ochranu a nenahrazuje opalovací přípravek.

Cílem ochrany před sluncem proto není pouze zabránit bolestivému spálení. Důležité je také omezit dlouhodobé poškozování pokožky, její předčasné stárnutí a riziko vzniku nádorových onemocnění.

UVA, UVB a SPF: Co znamenají písmena na obalu?

Sluneční ultrafialové záření se nejčastěji rozděluje na UVA a UVB.

UVB záření působí především v povrchových vrstvách pokožky a je hlavní příčinou jejího spálení.

UVA záření proniká hlouběji do kůže, přispívá k jejímu předčasnému stárnutí a podílí se také na dlouhodobém poškození kožních buněk.

Údaj SPF neboli ochranný faktor vypovídá především o ochraně před UVB zářením. Proto nestačí sledovat pouze číslo na přední straně obalu. Přípravek by měl poskytovat také dostatečnou ochranu proti UVA záření.

Na evropských výrobcích hledejte písmena UVA v kroužku. Tento symbol označuje přípravek, jehož UVA ochrana dosahuje alespoň jedné třetiny deklarované ochrany proti UVB.

Jak vysoký faktor vybrat?

Pro běžnou ochranu pokožky odborné organizace doporučují širokospektrální přípravek s ochranným faktorem nejméně SPF 30. Vyšší faktor, například SPF 50 nebo 50+, se hodí zejména pro děti, osoby se světlou či citlivou pokožkou, při pobytu u moře, na horách nebo během celodenních venkovních aktivit.

Číslo SPF však nelze jednoduše přepočítat na počet hodin strávených na slunci. SPF 30 neznamená, že můžeme být venku třicetkrát déle bez dalšího mazání. Intenzita záření se mění podle denní doby, místa, nadmořské výšky, počasí i odrazu od vody, sněhu nebo písku.

Vyšší ochranný faktor také není povolením zůstat na přímém slunci déle. Opalovací přípravky mají být součástí ochrany, nikoliv prostředkem k prodlužování opalování.

Krém, mléko, gel, tyčinka, nebo sprej?

Nejdůležitější není samotná konzistence přípravku, ale jeho ochranný faktor, UVA ochrana, správné množství a pečlivé nanesení.

Krém může vyhovovat sušší pokožce a menším plochám, mléko se obvykle snadněji roztírá po těle a gel bývá příjemný například na mastnější či ochlupenou pokožku. Tyčinka se hodí na nos, rty nebo jizvy.

U sprejů je potřeba dbát na rovnoměrnou a dostatečně silnou vrstvu. Přípravek nastříkejte v potřebném množství a důkladně rozetřete. Sprej nestříkejte přímo do obličeje – naneste jej nejprve do dlaní a poté rozetřete. Vždy dodržujte návod uvedený na výrobku.

Nejlepší opalovací přípravek je v praxi ten, který vám vyhovuje natolik, že jej budete používat pravidelně, v dostatečném množství a nezapomenete jej obnovovat.

Kolik opalovacího krému skutečně potřebujeme?

Jednou z nejčastějších chyb je příliš tenká vrstva. Pokud přípravku použijeme málo, neposkytne ochranu odpovídající číslu uvedenému na obalu.

Na celé tělo dospělého člověka je potřeba přibližně 30 až 35 mililitrů přípravku, tedy zhruba šest až osm čajových lžiček nebo množství odpovídající menší skleničce. Většina lidí používá podstatně méně.

Nezapomeňte na místa, která při mazání často vynecháváme:

• uši a oblast za ušima,
• nos a rty,
• krk a dekolt,
• ramena,
• hřbety rukou,
• nárty a prsty na nohou,
• okraje plavek,
• pěšinku a nezakrytou pokožku hlavy.

Na rty použijte balzám s ochranným faktorem. Řídnoucí nebo nechráněné vlasy je vhodné doplnit pokrývkou hlavy.

Kdy se namazat?

Opalovací přípravek naneste rovnoměrně na suchou pokožku přibližně 15 až 30 minut před odchodem ven. Budete tak mít dostatek času přípravek pečlivě rozetřít a zkontrolovat, zda jste některé místo nevynechali.

Mazání je potřeba opakovat nejméně každé dvě hodiny a také vždy:

• po koupání,
• po výrazném pocení,
• po osušení ručníkem,
• když se přípravek setřel oblečením,
• po delší sportovní aktivitě.

Ani vysoký faktor nanesený ráno nevydrží automaticky celý den.

Voděodolný neznamená nesmyvatelný

Žádný opalovací přípravek není zcela voděodolný. Označení water resistant znamená, že si výrobek při testování zachoval stanovenou ochranu po určitou dobu pobytu ve vodě, obvykle po dobu uvedenou na obalu.

Po plavání, pocení a osušení ručníkem je proto potřeba ochrannou vrstvu obnovit, i když výrobce uvádí, že je výrobek voděodolný. Voda navíc pokožku ochlazuje, takže si nemusíme včas všimnout, že se začínáme pálit.

Musíme se mazat i pod mrakem?

Ano, ochrana může být potřebná také při zatažené obloze. Mraky část záření zeslabí, ale neodfiltrují ho úplně. Rozhodovat bychom se proto neměli jen podle teploty nebo podle toho, zda slunce právě vidíme.

Praktickým vodítkem je UV index, který bývá uveden v aplikacích s předpovědí počasí. Ochranná opatření jsou doporučena od hodnoty UV indexu 3. Čím vyšší číslo, tím rychleji může dojít k poškození pokožky a očí.

Zvýšenou pozornost věnujte slunci u vody, na horách a na sněhu. Záření se od těchto povrchů odráží a může zvýšit celkovou dávku, kterou pokožka dostane.

Stín a oblečení mají přednost

Opalovací krém by neměl být jedinou ochranou. Nejúčinnější je kombinace několika opatření:

• během nejsilnějšího slunce vyhledáváme stín,
• nosíme lehké oblečení zakrývající pokožku,
• používáme klobouk se širší krempou,
• chráníme oči kvalitními slunečními brýlemi,
• nezakrytou pokožku mažeme přípravkem s SPF.

Oblečení a stín poskytují spolehlivější základ ochrany než samotný krém. Opalovací přípravek používáme především na místa, která nelze vhodně zakrýt.

Pozor také na slunečník. Ten sice odstíní přímé slunce, ale neochrání úplně před zářením odraženým od okolí.

Jak chránit děti?

Dětská pokožka je citlivější a spálení v dětství přispívá k riziku kožních onemocnění v pozdějším věku. Základem je proto stín, lehké oblečení, pokrývka hlavy a omezení pobytu venku v době nejsilnějšího záření.

Děti mladší šesti měsíců by neměly být vystavovány přímému slunci. Jejich hlavní ochranou má být stín a vhodné oblečení. Použití opalovacího přípravku u takto malého dítěte je vhodné předem konzultovat s pediatrem.

U starších dětí používejte širokospektrální přípravek nejméně SPF 30 a mazání pravidelně obnovujte. Nezapomeňte, že samotný krém nenahradí tričko, klobouček ani přestávku ve stínu.

Minerální, nebo organické filtry?

Opalovací přípravky mohou obsahovat různé typy UV filtrů. Takzvané minerální filtry využívají například oxid zinečnatý nebo oxid titaničitý. Organické, někdy označované jako chemické, využívají jiné látky schopné UV záření pohlcovat.

Oba typy mohou poskytovat účinnou ochranu, pokud je výrobek schválený, nabízí širokospektrální ochranu a používá se podle návodu. Minerální přípravky mohou některým lidem s citlivou pokožkou vyhovovat více, zároveň ale mohou zanechávat bělavou vrstvu. Moderní organické přípravky bývají lehčí a snadněji se roztírají.

Není nutné hledat univerzálního vítěze. Důležité je najít výrobek, který pokožka dobře snáší a který budete ochotni nanášet v dostatečném množství.

Stačí make-up nebo denní krém s SPF?

Make-up či hydratační krém s ochranným faktorem mohou přispět k ochraně při běžném dni. Pro dosažení hodnoty SPF uvedené na obalu by však bylo potřeba použít podstatně větší množství make-upu, než se běžně nanáší. Navíc jej během dne většinou znovu neaplikujeme.

Při delším pobytu venku proto použijte samostatný opalovací přípravek. Make-up naneste až po jeho vstřebání.

Můžeme použít loňský opalovací krém?

Nejprve zkontrolujte datum použitelnosti a symbol otevřeného kelímku s číslem, například 12M. Ten udává, kolik měsíců po otevření by měl být výrobek použitelný.

Přípravek raději vyřaďte, pokud:

• je po datu použitelnosti,
• nevíte, jak dlouho je otevřený,
• změnil barvu, vůni nebo konzistenci,
• oddělují se jeho složky,
• byl dlouhodobě uložený v horku nebo na přímém slunci.

Opalovací kosmetiku nenechávejte na palubní desce rozpáleného auta ani celý den ležet na plážové dece. Uložte ji do tašky, stínu nebo ji zakryjte ručníkem. Nadměrné teplo a přímé slunce mohou snížit stabilitu výrobku.

Pozor na některé léky a kosmetiku

Některé léky mohou zvýšit citlivost pokožky na sluneční záření. Může jít například o vybraná antibiotika, léky na akné, odvodnění nebo některé protizánětlivé přípravky.

Přečtěte si příbalový leták a v případě pochybností se poraďte s lékařem nebo lékárníkem. Předepsané léky sami nevysazujte.

Opatrnost je vhodná také při používání parfémů, esenciálních olejů, kosmetiky s retinoidy či silnými exfoliačními látkami. U konkrétního výrobku se vždy řiďte doporučením výrobce.

Co dělat při spálení?

Jakmile pokožka začne pálit, červenat, svědit nebo být citlivá, odejděte ze slunce. Spálená kůže potřebuje především klid a další ochranu.

Pomoci může:

• vlažná až chladnější sprcha,
• studený vlhký obklad,
• jemný neparfémovaný hydratační přípravek,
• dostatek tekutin,
• volné oblečení,
• důsledné zakrytí pokožky před dalším sluncem.

Přípravky po opalování mohou pokožku zklidnit a hydratovat, ale nedokážou opravit poškození DNA způsobené UV zářením.

Lékařskou pomoc vyhledejte, pokud se objeví rozsáhlé puchýře, silný otok, horečka, zimnice, nevolnost, zmatenost nebo známky přehřátí. Puchýře nepropichujte.

Nejčastější mýty o opalování

„Když se nespálím, slunce mi neškodí.“

Poškození pokožky může vznikat i bez viditelného zarudnutí. Spálení je pouze jeden z projevů nadměrného působení UV záření.

„S SPF 50 můžu být na slunci celý den.“

Ani vysoký faktor nevydrží bez obnovování a nenahrazuje stín ani oblečení.

„Voděodolný krém se nemusí po koupání nanášet znovu.“

Každý přípravek se postupně smývá a stírá. Po koupání, pocení a osušení jej obnovte.

„Ve stínu se nespálím.“

Část záření se odráží od vody, písku, betonu či okolních povrchů a dopadá na pokožku i ve stínu.

„Přípravek po opalování napraví způsobené škody.“

Může zmírnit nepříjemné pocity a pokožku hydratovat, ale již vzniklé poškození buněk neodstraní.

„Dražší krém chrání vždy lépe.“

Cena ani značka samy o sobě neurčují kvalitu ochrany. Sledujte SPF, ochranu proti UVA, voděodolnost a správný způsob použití.

Desatero bezpečného pobytu na slunci:

1. Sledujte UV index a při hodnotě 3 a vyšší se chraňte.
2. Používejte širokospektrální přípravek nejméně SPF 30.
3. Na evropském obalu hledejte symbol UVA v kroužku.
4. Nanášejte dostatečné množství přípravku.
5. Namažte se ještě před odchodem ven.
6. Ochranu obnovujte nejméně každé dvě hodiny.
7. Znovu se namažte po koupání, pocení a osušení.
8. Kombinujte krém se stínem, oblečením, kloboukem a brýlemi.
9. Kojence nevystavujte přímému slunci a zvlášť pečlivě chraňte děti.
10. Opalovacím krémem si neprodlužujte dobu pobytu na slunci.

Slunečním paprskům se nemusíme úplně vyhýbat. Stačí k nim přistupovat s rozumem, chránit se několika způsoby zároveň a nespoléhat na to, že jedno ranní namazání vyřeší celý den. Pokožka si totiž pamatuje nejen každé spálení, ale i dlouhodobé dávky slunečního záření.