Tipy a rady

Kam a k čemu zasadit bylinky?

Kam a k čemu zasadit bylinky?

Bylinky se stále více objevují nejen na našich zahrádkách, ale i balkonech. Věděli jste však, že například bazalka zahání škůdce rajčatům, paprikám, lilkům nebo bramborům? A že šalvěj svou vůní odhání slimáky, mravence, bělásky a mšice?

Kousek saturejky provoní rajskou omáčku, divočinu zas tymián. V posledních letech se i za našimi okny hojně objevuje bazalka. Od pradávna měli lidé byliny ve velké oblibě, kořenili  jimi pokrmy, zároveň si jich vážili pro jejich vůni, a mnohdy i léčivou moc…

Bylinkový ráj na zahradě

I když by to byla velká a romantická krása, málokdo si v dnešní době upraví celou zahradu jako bylinkovou. Naštěstí zelené koření naprosto spokojeně roste vedle okrasných květin a zeleniny i v té nejmenší zahrádce – vzájemně se ovlivňují v růstu a tvoří velmi krásné kombinace. Na zřeteli ale musíme mít výšku rostlin, aby žádná po slunci toužící bylinka nebyla zakrytá nějakou vysokou bujně rostoucí zeleninou.

Bylinky, které denně používáme v kuchyni, by měly být po ruce. Proto co nejblíže domu pěstujeme petržel, pažitku, kerblík, naťový celer, bazalku, saturejku setou, mateřídoušku či brutnák.

Klidně vysejte kopr mezi zelí, rajčata, zelí, cibuli a mrkev. Nejen že příznivě ovlivňuje vzcházení semen, ale je prevencí proti škůdcům na kořenech. Petržel ochrání rajčata, cibuli, pór, ředkvičky a ředkve – nemá se však ráda s hlávkovým salátem. Také silice dalších bylinek likvidují choroby a škůdce a příznivě působí na růst svých zelených sousedů.

Taková šalvěj je přímo všemocná. Svou intenzivní vůní zahání slimáky, mravence, bělásky a mšice.Podporuje růst a zdraví fazolí, hrachu, zelí a mrkve.

Brutnák opatruje rajčata, růže, jahody, červenou řepu, celer, zelí a tykvovité rostliny. Saturejka svědčí fazolím, cibuli a zelí. Pro zelí je dobrou společnicí i bazalka, která zároveň zahání škůdce lilkovitým zeleninám (bramborám, rajčatům, lilkům a paprikám). Máta podporuje růst rajčat a odpuzuje květilku, dřepčík, běláska a plže. Levandule chrání růže.

Bylinkový ráj na balkóně

Pokud vlastníte vzdušný a slunný balkón či terasu, tak můžete bylinky s velkým úspěchem pěstovat právě tam.

Trochu si ale pohrajte s jejich rozmístěním, podle toho, z jaké oblasti pocházejí. Saturejka, levandule, majoránka, dobromysl, yzop, šalvěj a tymián jsou původem z prosluněných zemí kolem Středozemního moře, dobře se jim tedy povede na těch nejteplejších místech. Z vyprahlých strání, na kterých tam rostou, jsou zvyklé na stísněné prostory mezi rozpálenými kameny. V nádobách z pálené hlíny tedy budou jako doma, navíc stěny květináčů dobře absorbují teplo a vydají ho kořenům bylinek v chladných nocích na jaře a na podzim. Vůbec nic se nestane, když je zapomenete zalít, naopak je nepotěší nadbytek vody. Nemusíte je ani přihnojovat. Jakmile odkvetou, zastřihněte je, brzy znovu obrostou.

Bazalka pochází z Indie, proto jí také vyhovuje slunečné místo, z tropů si však také přinesla nároky na stále mírně vlhkou, kyprou a výživnou zeminu. Libeček a petržel si sice libují na slunci, celodenní úpal by jim však neprospíval a rovněž sucho ne. Sucho se nelíbí ani estragonu, kerblíku, meduňce, mátě, brutnáku a pažitce. Tyto bylinky si vystačí s polostínem.

S bylinkovým koutem na balkóně či terase si můžete pořádně vyhrát. Bylinky jsou nápadité nejen osobitou vůní, ale i rozmanitým tvarem a barvou listů. Ty, které mají podobné nároky na prostor, umístění a zeminu, můžete sesadit dohromady a ještě k nim přidat třeba minirajčata nebo nejrůznější květiny.

Jako pěstební nádoby poslouží nejen klasické květináče a truhlíky z pálené hlíny nebo plastu, ale i dřevěná vědra, soudky, dížky, dekorativní terakota, pletené koše vyložené fólií, jako okrasné nádoby pak porcelán, keramika, dokonce i plechové dózy na čaj, kávu či kakao.

Rostlinkám však musíme poskytnout dostatečný prostor pro kořeny a zajistit dobrý odtok vody. Zatímco nízké bylinky potřebují pro své kořeny prostor vysoký kolem dvaceti centimetrů, ty vyšší dvojnásobek. K tomu připočítejte 5 až 6 cm na drenážní vrstvu na dně nádoby, kterou vytvoříme z keramzitu, střepů ze starých květináčů či písku, dvou centimetrový prostor mezi okrajem nádoby a povrchem zeminy a pokud je to možné, ještě 1 až 2 centimetry navíc na drobné kamínky či písek, kterými posypeme zem pod rozvětvenými stonky.

Pamatujte také na to, že miska pod květináčem by neměla těsně přiléhat ke dnu. Pokud pěstební nádobu  postavíte do svrchní okrasné nádoby, odborníci doporučují ji buď celou nebo alespoň do 1/3 vyplnit keramzitem.

V hrnkové bylinkové zahradě na balkóně každý den prstem kontrolujte vlhkost zeminy. Ty, které po vodě lační, pravidelně zalévejte odstátou vodou a to buď ráno nebo navečer.



Zanechte komentář

NEWSLETTER COOP CLUB

Přihlašuji se k odběru týdenního newsletteru s novými recepty, soutěžemi a zajímavými články.