Letošní zahrádkářská sezóna ovoci přeje. Větve se prohýbají pod tíhou jablek, hrušek, švestek či vinných hroznů. Ne všechno ovoce se dá sníst čerstvé nebo upéct do koláče, a tak přichází ke slovu starý dobrý způsob zpracování, moštování. Tradice, která v českých zemích sahá hluboko do minulosti, dnes znovu ožívá díky komunitním moštárnám i malým rodinným provozům.

Co je to moštování?

Moštování znamená v podstatě lisování čerstvého ovoce za účelem získání šťávy, která si uchová vitamíny, minerály i chuť. Mošt je lahůdka bez přidaného cukru a konzervantů, a pokud je správně zpracovaný, vydrží i několik měsíců. Překvapí vás, že kromě jablek lze moštovat i hrušky, ryngle, angrešt, nebo dokonce rebarboru, která dodá šťávě svěží nakyslý tón.

Než se ovoce dostane do lisu, je potřeba jej pečlivě připravit. Rozhodně se nevyplatí přinést nahnilé nebo červivé kusy. I jeden zkažený plod dokáže pokazit chuť celé várky. Ovoce se proto nejprve roztřídí a důkladně umyje. Většina moštáren má drtiče, které ovoce rozmělní, aby z něj lis snadno vymačkal šťávu.

Kolik moštu dostaneme?

Kolik ovoce potřebuji, abych mohl přijet do moštárny? Malé množství, například kilogram jablek ze stromu za domem, většinou nemá smysl. Výlisek z 10 kg jablek dá přibližně 6 až 7 litrů moštu, proto většina moštáren stanovuje minimální množství kolem 30 až 50 kg. Naopak maximální objem je spíš otázkou kapacity zařízení a času, některé provozy zvládnou i tuny ovoce během sezóny.

Velkou výhodou je, že zákazník obvykle dostane mošt přímo z vlastního ovoce. Pokud ale přiveze menší objem, může se stát, že bude zpracován společně s dávkou jiných pěstitelů. To ale nemusí být na škodu, vznikne tak unikátní směs chutí.

Aby mošt dlouho vydržel

Zajímavou novinkou posledních let je pasterace přímo v moštárnách. Čerstvý mošt, který by jinak vydržel jen několik dnů, se šetrně zahřeje na potřebnou teplotu a ihned stáčí do bag-in-boxů, tedy sáčků s kohoutkem uložených v papírové krabici. Takto ošetřený mošt má trvanlivost až rok. Po otevření vydrží v lednici dva až tři týdny.

Mošt si můžeme uchovat i doma, ačkoliv to vyžaduje trochu zručnosti. Čerstvě vylisovanou šťávu lze zavařit do sklenic podobně jako marmeládu. Je ale potřeba hlídat správnou teplotu, aby se zničily nežádoucí mikroorganismy, ale zároveň se neztratila cenná chuť a vitamíny. Alternativou je zmražení v PET lahvích, které nesmíme plnit až po okraj, aby mohl mošt při zmrznutí zvětšit objem.

Vhodné kombinace ovoce (a zeleniny)

Moštování není jen o jablkách. I jiné druhy ovoce dokážou dát výbornou šťávu. Hrušky se často lisují spolu s jablky, protože samostatný hruškový mošt bývá hodně sladký a nevýrazný, zatímco s kyselými jablky získá vyváženou chuť. Z hruškového moštu se dříve vyráběl i perry, kvašený nápoj podobný cideru. Moštovat lze také švestky, ale je nutné je nejdříve odpeckovat, protože pecky obsahují kyanogenní látky a při lisování by zanechaly nežádoucí hořkost. Podobně je třeba odstranit pecky i z třešní nebo višní. Výsledná šťáva je aromatická a vhodná pro směsi s jablky. Kromě peckovin se moštují i ryngle, rybíz, angrešt, maliny.

V poslední době roste obliba i méně tradičních variant. Například mošt z jablek s mrkví a červenou řepou, který má krásně sytou barvu a je doslova vitamínovou bombou. V některých moštárnách můžete ochutnat i kořeněné varianty, třeba jablečný mošt s vůní skořice nebo zázvoru, ideální hřejivé pohlazení pro podzimní večery.

Doporučujeme domluvit se v moštárně předem, pokud se jedná o jiné ovoce než jablka a hrušky. Ovoce je vhodné přivést zralé, čisté, přebrané, v bedýnkách, pytlích či jiných snadno přenosných obalech.

Mošt spojuje…

A nezapomeňte, moštování má navíc sociální rozměr. Mnohá města a obce pořádají slavnosti moštu, kde se lidé setkávají, sdílejí přebytky ze zahrad a ochutnávají, co všechno se dá z ovoce vyrobit.

Je to krásná příležitost propojit tradici s moderním způsobem života a připomenout si, že kvalitní jídlo nemusí cestovat přes půl světa. Často stačí jen natáhnout ruku k jabloni za domem.