Naše babičky znaly velmi dobře šalvěj lékařskou – vonnou bylinku z čeledi hluchavkovitých, která dnes prožívá svoji renesanci. Je to nadmíru užitečná ozdoba každé zahrádky či balkonu. Kromě mnoha dalších léčivých vlastností snižuje například vylučování potu a proto se používá k výrobě antiperspirantů.

Proč je šalvěj léčivá?

Že má šalvěj příznivé účinky na lidské zdraví, to se ví už od starověku. Obsahuje důležité flavonoidy, silice, vitamíny řady B a látky podobné hormonu estrogenu, proto poslouží ženám v klimaktériu. Šalvěj dále snižuje vylučování potu, a tudíž se využívá při výrobě antiperspirantů. Působí rovněž antibakteriálně, proto je vhodná na vyplachování úst při zánětech a bolestech v krku, také na nehojící se kožní defekty a hnisající rány. Pomáhá při poruchách trávicí soustavy, při nechutenství a zánětech sliznic, zánětu močových cest. Blahodárně působí na mozek, zlepšuje koncentraci a myšlení, zahání stres.

Šalvěj je důležitou přísadou například do zubních past, ústních vod, mýdel, šampónů, krémů, hojivých mastí. Dezinfekční a stahující účinky této bylinky jsou využity v čisticích a zklidňujících pleťových vodách, přísadách do koupele a mnoha jiných kosmetických přípravcích. Silné aroma zahání moly. V potravinářství je šalvěj součástí bonbónů, žvýkaček a léčivých pastilek.

Za zmínku stojí také to, že v magii šalvěj přináší moudrost a bohatství – pohlcuje prý negativní síly a zbavuje napětí. Pokud šalvěj nosíme při sobě, ochraňuje nás.

Pěstujeme šalvěj

Šalvěj vyžaduje teplé a slunné místo v propustné, nejlépe vápenité půdě. V březnu se vysévá nebo se množí trsy a řízky. Na zimu je lépe rostliny chránit před mrazem přikrývkou.

Listy sbíráme v období května až června a to v suchém počasí, protože vlhké listy hnědnou. Sušíme vždy ve stínu – teplota sušení nesmí přesáhnout 35° Celsia.

Využití v kuchyni

Šalvěj je znamenitým kořením. Používáme ji čerstvou, sušenou nebo ve formě umletého prášku. Má silné aroma a peprnou chuť, proto ji do pokrmů přidáváme jen v malých dávkách.

Hodí se do masitých a tučnějších jídel, nejen pro zvýraznění chuti, ale protože dobře působí na naše zažívání. Poslouží k ochucení omáček, sýrů, masitých nádivek a paštik, k dochucení nejrůznějších mas. Ve směsi s jiným kořením se používá také k přípravě ryb, bylinkového másla, bylinkových olejů a octů. Rozdrcené listy se dokonce mohou přidávat do těsta na pečivo a koláče.