Libeček si našel v naší kuchyni nezastupitelné místo. Je to velmi aromatická bylina, jejíž chuť se dá přirovnat k celeru. Říká se mu také přírodní maggi, jelikož nejen tak voní a chutná, ale umí i nahradit sůl a krásně okoření jakékoliv jídlo.

Libeček lékařský pochází z Íránu a k nám se dostal v 9. století. Je to statná vytrvalá bylina s vícehlavým oddenkem a rozvětvenou dutou lodyhou vysokou až 2,4 metru. Má široké lesklé a velké zelené listy, které se konzumují nejčastěji.

Proč je libeček zdravý?

Libeček lékařský obsahuje silice, třísloviny, organické kyseliny, vitamíny C a A, hořčiny a pryskyřici. Libeček podporuje trávení, činnost jater i srdce. Libeček se používá nejen při infekcích močového traktu (při zánětu močového měchýře a močových cest), ale při ledvinových a žlučníkových kamenech. Dále působí proti nadýmání, zastavuje růst baktérií a také pomáhá při menstruačních bolestech. Koupel z libečku se používá na špatně se hojící se rány a při plísňových kožních onemocněních.

Podobně jako celer a petržel i libeček zvyšuje vylučování kyseliny močové, čímž působí v prevenci revmatických chorob či onemocnění dna. Pozor však na předávkování, po němž může dojít k bolestem ledvin.

Libeček v naší kuchyni

Listy libečku v syrovém stavu můžeme například najemno nakrájet a posypat si s ním namazaný chléb s máslem. Při vaření nám pak libeček skvěle poslouží jako ochucovadlo polévek, omáček, masa, guláše, vařených brambor nebo bramborové kaše. Kvůli silnému aroma přidáváme vždy jen malé množství libečkové natě.

Semena libečku se používají jak k dochucování jídla (např. do salátů nebo na vařené brambory), tak na výrobu bylinných likérů či parfémů.

Abychom měli doma stále dostatečnou zásobu libečku, můžeme posekaný libeček zamrazit nebo usušit a používat jej tak po celý rok. Sušené listy skladujeme v tmavé nádobě, aby si zachovaly zelenou barvu.