Když se z oblohy spustí silný dlouhotrvající déšť a my musíme ven, vezmeme si deštník nebo pláštěnku. Chlupáč, který žije na dvoře, si moudře zaleze do boudy a odskočí si jen v případě nejvyšší nutnosti. Ovšem pejsek, který s námi žije v domě nebo bytě, několikrát denně ven musí, ať prší nebo ne. Někteří naši miláčkové, když hodně zmoknou, však mohou mít problémy.

Krátká srst dřív uschne

Krátkosrstým plemenům kožíšek obvykle lépe schne, ale méně izoluje, takže psi s krátkou srstí mohou být v chladném a deštivém počasí náchylnější k prochladnutí. Chladný déšť jim může ohrozit ledviny, záda, močový měchýř.

Mezi zástupce této skupiny patří například malé čivavy, středně velcí bíglové a stafordšírští bulteriéři, ale i velcí psi, jako je maďarský ohař a bordeauxská doga. Nejvíc citliví na takovou nemilou koupel jsou jezevčíci. A co teprve mexický nebo peruánský naháč, ten opravdu kožíšek, který by ho chránil, nemá.

Dlouhá srst ochrání

Dlouhosrstá psí plemena jsou v dešti chráněna hustou podsadou, která zabraňuje pronikání vlhka a chladu ke kůži.

Mezi taková plemena patří např. bernský salašnický pes, kavkazský ovčák, aljašský malamut, sibiřský husky, zlatý retrívr nebo tibetská doga, dlouhosrstá kolie šeltie, border a bearded kolie, briard, bobtail a australský ovčák. Ale ani u nich není mokrá srst úplně ideální.

Nutná péče po procházce

Jedny i druhé pejsky musíme po procházce v dešti důkladně usušit. Čím kratší a jednodušší srst psi mají, tím je vysoušení snadnější. U krátkosrstých plemen si většinou vystačíme s ručníkem. Doporučují se osušky z mikrovlákna, které dobře sají.

Dlouhosrsté psy rozhodně ručníkem nedrbeme, mohli bychom jim srst zacuchat a rozmotat vzniklé dredy není zrovna snadné. Někdy se dokonce musí vystříhat.

Pokud máme speciální fén, můžeme ho vzít na pomoc. Ale pozor, neměl by to být ten „lidský“, který k vysoušení využívá teplo. Mohl by totiž psí srst i pokožku přesušit, nebo dokonce popálit. Fény pro zvířata fungují tak, že vodu ze srsti odstraňují silným proudem vzduchu, díky čemuž jsou efektivní a zároveň šetrné. Jen se při jejich používání musíme vyhnout kontaktu s psím „obličejem“.

Po vysušení můžeme pejska trochu rozmazlovat tím, že ho zabalíme do deky, aby se zahřál. Velkou péči musíme věnovat zejména štěňatům a starým psům.

Zablácení psi musí pod sprchu

Pes se po dešti rád proběhne kalužemi, na tlapky a bříško nabere bláto. Po příchodu domů mu proto „podvozek“ osprchujeme, pak mu ho pečlivě otřeme ručníkem.

Dbáme na to, aby se u tlapek důkladně vysušilo meziprstí a nehrozil vznik kvasinek, které jsou pro psy velmi nepříjemné.

Mokrý pes nevoní

Ne nadarmo se říká, že někdo smrdí jako mokrý pes. Psí kožich je plný exkrementů bakterií a kvasinek. Za sucha tyto mikroskopické částečky nezapáchají, běda ale, když navlhnou. Pak srst začne vydávat vskutku nelibý odér.

Psí pláštěnka není frajeřina

Pro psy jsou k dispozici nejrůznější pláštěnky do deště z voděodolných materiálů. Jsou tenké, mohou se páníčkům klidně vejít do kapsy. Chrání nejen proti vodě, ale i větru, mívají veselé barvy a reflexní prvky pro případ špatné viditelnosti. Některé zakrývají i spodní část těla a  brání prostydnutí močového měchýře. Velice snadno se navlékají a upevňují.

Jsou-li dlouhosrstí psi dlouho na dešti nebo je opravdu silný, i hustá podsada se jim promočí a ta opravdu špatně prosychá. Proto v takovém případě není vůbec zbytečné i jim pláštěnku obléci.

Některým choulostivým plemenům je dokonce možné pro případ nepříznivého počasí opatřit botičky. Neoprénové botky psí tlapky stoprocentně ochrání.  Jsou vyrobeny tak, aby se snadno nazouvaly i vyzouvaly. Mají vždy možnost pevného dotažení, a tak se nestane, že by aktivnější pejsek jednu botku někde ztratil. Některé bývají i zateplené, s bezpečnostními prvky či prodyšné.

I pes se může nachladit

Nachlazení u psa poznáme zejména podle kašlání, slzení nebo výtoku z očí či nosu. Je-li průběh méně vážný, necháme pejska v teple a klidu domova. Procházky krátíme na minimum. Měli bychom dbát na to, aby dostatečně pil. Ne však ledovou vodu!

Skvělou první pomocí jsou sirupy na psí imunitu a proti kašli. Koupíme je v lékárně, u veterináře i na internetu. Největšími pomocníky jsou jitrocelový a echinaceový sirup. Dobře také poslouží heřmánek, ať už ve formě čaje přidaného do krmení nebo tinktury, kterou nakapeme do psího pelíšku. Imunitu chlupatého miláčka můžeme posílit pomocí beta glukanu a jiných vitamínových doplňků.

Antibiotika nejsou při běžném nachlazení potřeba, mohla by psovi imunitu ještě více oslabit.

Pozor, v případě nemoci pejskovi rozhodně nedávejme brufen či aspirin, mohli bychom ho otrávit.

Pokud je pes nemocný déle, trápí ho dlouhé záchvaty kašle a horečka, tehdy je na čase navštívit veterináře. Kdybychom nemoc zanedbali, vzniká nebezpečí zánětu průdušek nebo až zápalu plic, který může život našeho pejska ohrožovat.

Když ho navíc trápí zvracení nebo průjem, může se jednat o jiný problém, než je pouhé nachlazení.