Zdravý životní styl

Poznejte sladidlo jménem stévie

Stévie je až 300krát sladivější než klasický cukr a přitom nemá žádné kalorie. Dokonce ani nezvedá hladinu krevního cukru a naopak ji pomáhá stabilizovat. Proto je obzvláště vhodná pro diabetiky či pro ty, co chtějí zhubnout. Už jste ji vyzkoušeli?

Odkud se vzala?

Stévie sladká (přezdívaná také sladká tráva či medové lístky) pochází z Jižní Ameriky, z oblasti kolem řeky Paraná, jež protéká Brazílií a Paraguayí. Zdejší indiáni ji používali jako sladidlo do pokrmů a nápojů, ale také jako léčivou bylinu například při pálení žáhy, k dezinfekci úst nebo jako prevenci proti zubnímu kazu.

Proč je stévie zdravá?

Čerstvá stévie obsahuje kromě glykosidů také velké množství vitamínů (E, K, P, A, C, B), minerálů (fosfor, vápník, železo, hořčík, chróm, kobalt, selen, křemík) i antioxidantů (pomáhají preventivně chránit naše cévy před kornatěním a náš organismus před zhoubnými nádory).

Především má však stévie pozitivní vliv na vysoký krevní tlak, přes svou sladivost (až 300krát vyšší než sacharóza) nezvedá hladinu krevního cukru a naopak ji pomáhá stabilizovat – je tak velmi vhodná pro lidi trpící cukrovkou.

Tím, že neobsahuje žádné kalorie, je doporučována i pro ty, co chtějí zhubnout. Poslední studie navíc potvrdily tvrzení lidových léčitelů, kteří po staletí používali stévii jako prostředek k omezení zubního kazu.

Jak ji použít?

Stévií můžeme osladit například čaj, jiný nápoj nebo i jídlo. Oproti umělým (synteticky vyrobeným) sladidlům je stévie přírodního původu a naše tělo ji tak přijme lépe než umělou látku. Stévii používáme čerstvou, mraženou či sušenou.

Pěstujeme stévii doma

Stévii lze u nás pěstovat pouze jako letničku, protože není mrazuvzdorná. Nejlepší je vysadit předpěstované sazenice po 15. květnu do volné půdy. Nemáme-li tuto možnost, můžeme rostlinu pěstovat také ve větším květináči. Půda má být propustná, hlinitopísčitá. Zemina těžká, sléhavá, přemokřená a přehnojená není vhodná, stévie pak trpí houbovými chorobami.

Stanoviště volíme slunečné, protože intenzita oslunění je v přímé úměře ke sladivosti listů (ta může být až o 50% nižší při pěstování ve stínu). Podle potřeby stévii zaléváme, v nádobách je vhodné přihnojení přírodními hnojivy.

Jelikož stévie vytváří keřík a dobře reaguje rozvětvením, můžeme výhony sestříhávat průběžně dle vlastní potřeby, nebo sklidit celou nadzemní část najednou, před rozkvětem drobných bílých květů, nejpozději však v 1. polovině září. Jak již bylo uvedeno, sklizené listy můžeme konzumovat v čerstvém stavu nebo i usušené.

Stévie tekutá, v tabletách či v prášku

Pokud nemáte možnost stévii si doma pěstovat, nezoufejte. Je totiž možné ji zakoupit i ve formě tablet, tekutiny či prášku. Používá se jako náhrada cukru a umělých sladidel pro slazení čaje, kávy a jiných teplých nebo studených nápojů. Tekutou stévii, tablety či prášek lze použít rovněž při sladkém pečení nebo třeba při zavařování ovoce nebo zeleniny.

Proč se o ní dozvídáme až v poslední době?

Stévie se již od 70. let používá jako přírodní sladidlo v Japonsku, Číně a dalších asijských státech. Evropa i USA se jí bránily. V roce 1985 se dokonce objevila zvláštní studie, která tvrdila, že stévie může způsobit rakovinu.

Teprve v roce 2006 Světová zdravotnická organizace (WHO) prokázala, že za vším jsou pravděpodobně zájmy výrobců cukru a umělých sladidel, kteří se snaží zlikvidovat konkurenci.

Evropská komise schválila koncem roku 2011 stévii jako oficiální bezpečné nekalorické sladidlo do potravin a nápojů a výrobky z ní (nápoje, jogurty, cukrovinky apod.) se tak nyní mohou objevovat konečně i u nás. Doufejme, že v budoucnu stévie pomůže milionům lidí trpícím obezitou a cukrovkou…



Zanechte komentář

NEWSLETTER COOP CLUB

Přihlašuji se k odběru týdenního newsletteru s novými recepty, soutěžemi a zajímavými články.