Tuto dvouletou rostlinu znali už staří Řekové a Římané. Naše babičky či prababičky pak používaly rozdrcený pražený čekankový kořen jako kávovou náhražku – cikorku. Dnes se čekanka salátová pěstuje v Evropě, severní Africe i Asii a její rychlené puky se sklízejí od zimy až do jara.

Proč je čekanka zdravá?

Čekankové puky jsou mimořádně bohaté na vlákniny a hořčiny (stimulují činnost jater, žlučníku a střev). Z vitamínů obsahuje čekanka především vitamíny skupiny B a v menší míře i vitamíny A a C, z prvků pak draslík, vápník, fosfor, hořčík, sodík, železo, mangan, zinek a měď.

Čekanku tvoří z 94 % voda, proteiny představují 1 % (u zeleniny se jedná o významné množství). Sacharidy netvoří ani 1 % a tuky v čekance téměř nenajdeme (0,1 %). Salátová čekanka je díky působení hořkých látek a minimálnímu obsahu tuků lehce stravitelná. Je výborná pro diabetiky a díky velmi nízkému množství kalorií i pro osoby držící redukční dietu.

Čekanka dále snižuje krevní tlak i hladinu tuků a cholesterolu v krvi. Pomáhá při hubnutí, slouží jako prevence proti arterioskleróze. Posiluje sliznice střev, zbavuje střeva jedovatých látek a chrání před střevními chorobami. Vypuzuje rovněž močové a ledvinové kameny.

Čekanka salátová v kuchyni

Čekanku po přinesení z obchodu uchováváme v přítmí nebo přímo ve tmě, aby se zachovala její jemná chuť. (Z tohoto důvodu ji také prodejci často balí do tmavomodrého papíru.) Pokud bychom ji skladovali na světle, čekankový puk zezelená a zhořkne.

Před kuchyňským zpracováním pak odkrojíme spodní pevnou část (opět kvůli hořkosti) a listy používáme do salátu nebo dále tepelně upravujeme. Výborná je také čekanka vařená, kdy se podává s majonézou na způsob chřestu.