Možná máte ještě v živé paměti pohádku o tom, jak zlé vejce může za vysoký krevní cholesterol. Dávno pryč jsou doby, kdy se doporučovaly maximálně dva žloutky za týden. Ukazuje se, že pravidelná konzumace vajec naopak našemu srdci prospívá. Pojďte spolu s námi lépe porozumět tomuto nutričnímu pokladu.

Co se skrývá uvnitř vajíčka?

Dvě třetiny vajíčka tvoří bílek, zbývající jedna třetina připadá žloutkům. Pravidelná konzumace vajec se doporučuje především kvůli vysokému obsahu bílkovin, které obsahují všechny nezbytné esenciální aminokyseliny v ideálním množství. Žloutek je oproti bílku bohatým zdrojem tuku, cholesterolu a lecitinu. V tuku vajec jsou obsažené i fosfolipidy, kterých si ceníme pro schopnosti pozitivně působit v prevenci srdečně cévních onemocnění. Kromě toho je vejce bohatým zdrojem vitamínů a minerálních látek. Za zmínku stojí vysoký obsah dobře využitelného železa, dále fosforu, draslíku, selenu i zinku.

Jak jíst vajíčka?

Nejlépe stravitelná jsou vejce vařená naměkko, syrová a natvrdo vařená či smažená vejce naopak představují pro naše trávení největší zátěž. Vejce se hodí pro dětskou výživu a dle doporučení lékaře také pro stravu nemocných.

Hrůzostrašné historky o tom, že konzumace vajec zvyšuje hladinu „špatného cholesterolu“ v krvi, se naštěstí odborníkům podařilo vyvrátit už před několika lety. Podle nejnovějších výzkumů zhruba jedno zkonzumované vejce denně neohrozí naše zdraví cévními mozkovými příhodami. Opatrnější by měli být pouze pacienti s poruchou látkové výměny tuků, s výrazně vysokými hladinami cholesterolu v krvi a také pacienti s cukrovkou.

Pravidelná konzumace vajec je naopak velmi vhodná u osob, které omezily nebo úplně vyřadily příjem masa z jídelníčku. Může také pomoci zajistit pravidelný příjem bílkovin osobám, které mají s konzumací masa potíže např. kvůli špatnému chrupu.

100 g vejce obsahuje asi 650 kJ/155 kcal, 100 g žloutku asi 1460 kJ/350 kcal a bílku zhruba 230/kJ/55 kcal.

Jak vejce skladovat?

Slepičí vejce se ukládají do čistých suchých proložek špičkou dolů. U ploché strany vejce je pod skořápkou vzduchová bublina a vejce by při špatném skladování vyplouvalo na hladinu. V takovém případě se rychleji zkazí, žloutek se může smísit s bílkem nebo přilepit na skořápku. Při přepravě je nutné vyloučit nárazy i otřesy. Samotné uskladnění by mělo probíhat za normální vlhkosti vzduchu, mimo sluneční svit, ale také mráz. Doporučené teploty pro skladování se pohybují mezi 5 a 18 ° C. Vejce nikdy neuskladňujte vedle aromatických potravin ani koření. Vápenitá skořápka do sebe snadno absorbuje cizí pachy. Pokud vajíčka uchováváte v lednici, doporučuje se nechat je v originálním obalu a umístit do přihrádky určené pro zeleninu.

Jak poznáme, že je vejce čerstvé?

Pokud chcete zjistit, zda je vejce skutečně čerstvé, máte možnost vyzkoušet to následujícími způsoby:

• čichem – vejce nesmí po rozklepnutí vykazovat nepříjemný zápach
• pohledem – po rozklepnutí se u čestvých vajec drží bílek a žloutek pevně u sebe, žloutek má tvar koule. Starší vejce se roztékají.
• potřesem – čerstvé vejce je naprosto plné, není nic slyšet.
• prosvícením – špatná vejce mívají tmavé body či skvrny.
• zkouška ponoření v 6% solném roztoku – čerstvá vejce zůstanou ležet na dně, stará vyplavou.

Dříve se vejce nakládala do vápenných roztoků, tzv. vodního skla. To mělo za cíl uzavřít póry vápenné skořápky proti vniknutí mikroorganismů. V dnešní době je ovšem na trhu dostatečné množství čerstvých vajec, a tak jejich nakládání už není potřebné. Dostatečně tepelně upravené vejce je možné skladovat při teplotě 5 až 10 ° C po dobu deseti dní. Toto neplatí, pokud vejce skladujeme v pokojové teplotě – typicky během velikonočních svátků. Skořápka vařených vajec je prostupná pro plísně a další nežádoucí mikroorganismy.

Co lze vyčíst z obalu…

Na obalu musí být uvedený zákonný název potraviny, aby došlo k její bezpečné identifikaci. Nesmí chybět množství – počet kusů v balení. Na obalu je uvedené také číslo balírny nebo třídírny. Zkratka země u této informace ovšem neznamená skutečný původ vajec. Ten lze vyčíst teprve až z kódu na skořápce. Na obalu vyčtete informaci o tom, kdo vejce na trh dodává (třídí, distribuuje).

Pokud je na obalu uvedena třída A, znamená to, že vejce byla vytříděna a zabalena nejpozději do 4 dnů od snášky. Obvykle se také pyšní slovíčky jako extra čerstvá vejce. S tímto označením je možné prodávat vejce nejdéle do 9 dnů po snášce. Na obalu samozřejmě nesmí chybět datum minimální trvanlivosti, které  v případě vajec nesmí být delší než 28 dní po snášce. U některých vajec je možné z obalu vyčíst také přízviska – fitness, cereální či omega vejce. Jedná se o vejce slepic, kterým bylo podáváno obohacené krmivo.

… a ze samotné skořápky?

Pokud nemáte domácí vajíčka od vlastních nosnic, jistě jste zaregistrovali kódy, které se nachází přímo na skořápkách. První číslo daného kódu sděluje použitou metodu chovu nosnic:

1 – vejce nosnic z chovu ve volném výběhu,

2 – vejce nosnic z chovu v halách,

3 – vejce nosnic z chovu v klecích,

0 – vejce nosnic z chovu v ekologickém zemědělství (BIO).

Za tímto údajem následuje výše zmíněný kód země, odkud vejce pochází a pokračuje registrační značkou čísla chovu. Pro vyhledání konkrétního chovu podle čísla ze skořápky můžete využít např. stránku https://www.mtd-ustrasice.cz/vyhledavani/ Webová stránka funguje pouze pro tuzemské chovy.

Země, kde byla vejce snesena, je na obalu označena kódem. Nejčastěji se jedná o CZ – Česká republika, SK – Slovensko, PL – Polsko, DE – Německo, AT – Rakousko.

Vejce se podle hmotnosti rozdělují na:

• S – malá vejce do 53 g
• M – střední vejce 53 – 63 g
• L – velká vejce 63 – 73 g
• XL – velmi velká nad 73 g

Věděli jste, že…

… slepice snese ročně v průměru 240 vajec?

… člověk dokáže v těle zužitkovat živity z vejce téměř na 100 %?

… barva skořápky nemá na výživovou hodnotu vliv (výživová hodnota bílých a hnědých vajec je stejná)?

… křepelčí vejce mají velmi podobné složení jako vejce slepičí?

… vejce by se měla zařazovat i do výživy dětí mladších jednoho roku?

… barva žloutků je ovlivněna druhem krmiva? Mohou za ni karotenoidy a další přírodní barviva.