Tradice jsou krásné, ale občas se mohou proměnit v rutinu. Co kdybychom letos zkusili Štědrý den trochu jinak? Bez stresu, bez přepáleného oleje a nekonečného gruntování, zato s nápadem a radostí.

Vánoce po světě

V Norsku se o Štědrém večeru pije rýžová kaše s mandlí. Kdo ji najde, má mít štěstí. V Itálii se stoluje s rybami, ale bez masa. A v Mexiku? Tam se na Vánoce podává pikantní krocan a tančí se do rána. V Japonsku je hitem vánoční kuře z KFC a v Austrálii grilují u moře. Možná nás to inspiruje, vánoční atmosféru nedělá kapr, ale lidé kolem stolu.

Inu dobrá, možná nemusíme hned zpívat koledy v havajských věncích z orchidejí ani pojídat sushi pod palmami, ale i drobné inspirace z jiných koutů světa dokážou proměnit naši vánoční náladu. V Dánsku si lidé potrpí na „hygge“ Vánoce, tlumené světlo svíček, měkké deky, voňavé kakao a především klid. Dánové si dávají za cíl nespěchat, užít si přítomnost a dopřát si chvíle opravdového tepla, ne z trouby, ale z blízkosti milovaných lidí. To by mohl být i náš letošní vánoční experiment – méně shonu, více pohody.

V Itálii zase nejsou Vánoce jen o Štědrém dnu, ale o dlouhém období setkávání a dobrého jídla. Tamní rodiny si užívají svátky postupně, od adventu až po svátek Tří králů. Nechybí společné večeře, hudba a smích. Žádné formality, jen radost z toho, že jsou spolu. Inspirujme se i my, pozvěme přátele na „vánoční brunch“, dejme se s dětmi do pečení sušenek jen tak, bez dokonalosti, prostě pro zábavu.

A kdo touží po opravdovém odpočinku, může si vzít příklad z Novozélanďanů, kteří slaví Vánoce v létě. Jejich svátky se odehrávají venku – pikniky, grilování, procházky po pláži. I u nás se dá trávit Štědrý den jinak. Co byste řekli na zimní piknik v lese s termoskou čaje nebo společné krmení zvířat? Mohou být krásnou alternativou ke gauči a televizní pohádce.

Den podle sebe

Zkuste letos vánoční piknik. Nebojte se, nepoženeme vás do sněhu ani plískanic. Tenhle zvládnete i v teple obýváku na dece pod stromečkem. V termosce svařené víno, místo kapra losos s bylinkovým máslem, místo řízků slaný koláč. A co program? Rodinná procházka, společné sáňkování nebo desková hra. Důležité není, co děláte, ale že jste spolu.

Dárky s duší

Kdo řekl, že dárky musí být z obchodu? Ručně psaný dopis, domácí marmeláda, fotka v rámečku nebo kupóny pro celou rodinu potěší víc než balík z e-shopu. Koho by nepotěšil „Den, kdy za tebe umyju nádobí“ nebo kupón na hlídání ratolestí. Zkuste i „dárky bez obalu“, třeba společný výlet, zážitek nebo prostě čas na druhého. Toho máme všichni nejmíň.

Nechte to na profesionálech

Zážitkové agentury dnes nabízejí vše od vánočních pobytů na horách, kde si můžete vyzkoušet tradiční pečení chleba v peci nebo lití olova, až po tematické večeře v tichu či při svíčkách. Oblíbené jsou i vánoční wellness víkendy, kde se místo stresu z nakupování ponoříte do vířivky s vůní skořice a hřebíčku.

Některé cestovní kanceláře pořádají adventní výlety. Oblíbené jsou třeba ty do Rakouska, Itálie nebo Bavorska, kde se tradice mísí s kouzlem jiných krajů. A pokud zůstanete doma, proč si neobjednat zážitkový kurz pečení vánočky, výroby svíček nebo přírodních parfémů v nedalekém městě? S předstihem si dáte dárek, který vás obohatí o nový zážitek a zůstane v paměti mnohem déle než další hrnek nebo teplé ponožky.

Vánoce v pohybu

Někteří lidé odjíždějí na svátky pryč, na chalupu, do hor, někdy i k moři. I to je způsob, jak si Vánoce užít jinak. Bez povinností, s novou energií. Nechat starosti o vycíděný byt za hlavou. A kdo zůstává doma, může si dopřát „digitální půst“ – vypnout televizi i telefon a být prostě přítomný. U stolu, u stromku, u sebe.

Ať už si je letos zpestříme novým receptem, výletem do ciziny nebo jen jiným rytmem dne, jedno zůstává jisté. Vánoce nenajdeme v dárkové tašce ani na účtence. Nosíme je v sobě, jsou ukryté v drobných gestech, vůni linoucí se z kuchyně, pohledu na světýlka v okně. Nemusí být dokonalé, nemusí být podle tradic ani podle reklamy. Stačí, když budou naše, klidné, opravdové, s lidmi, které máme rádi.

Tak letos zkusme méně spěchat, méně nakupovat a víc se zastavit. Protože největším dárkem je stejně čas, který věnujeme těm, na kterých nám záleží, i sobě samotným.