Tipy a rady

Zábava v rytmu první republiky

Zábava v rytmu první republiky

Podle dění ve filmech pro pamětníky by se mohlo zdát, že život za první republiky byl jedním velkým dýchánkem v šantánech. Pro nejvyšší vrstvy to tak skutečně mohlo být, prostí smrtelníci však na obdobnou zábavu dosáhli pouze stěží. Stačí vzpomenout na proslulého Kristiána. Pojďme se na chvíli vžít do kůže těch, kteří přece jen prostředky na občasné kulturní a sportovní povyražení měli.

Je nutné připomenout, že po konci první světové války byla společnost rozdělena na bohatou a naopak velmi chudou vrstvu. Československo bylo navíc rozlehlou zemí a srovnávat životní úroveň Pražanů s obyvateli východního Slovenska lze pouze velmi těžko. Jak žilo měšťanstvo první republiky ve svém volném čase?

Červená sedma a Lucerna

Asi největší ikonou prvorepublikové zábavy jsou kabarety, které měly v repertoáru směs písní, kupletů i hraných scén reagujících leckdy satiricky na aktuální dění.

Nejslavnějším pražským podnikem tehdejší doby byla Červená sedma založená roku 1910. V jejím uskupení lze dohledat takové osobnosti, jako jsou R. A. Dvorský nebo Eduard Bass.

V letech 1909 až 1920 vznikal významný komplex Lucerna, který už od počátku nabízel to nejlepší, co bylo možné v prvorepublikovém kulturním životě zhlédnout. V kabaretu vystupoval Karel Hašler, v roce 1927 se zde představila slavná dvojice Voskovec a Werich a o dva roky později se v Bio Lucerna poprvé vysílala projekce zvukového filmu. 

Prkna znamenající svět

Prahou zněla hudba a smích. Mezi populárními písněmi tehdejší doby nesměly chybět skladby Karla Hašlera, Karla Ballinga, Jaroslava Jankovce či Jaroslava Mottla.

Legendární duo V+W je mnohem více spjaté s Osobozeným divadlem, jehož kořeny sahají do roku 1926 a které nabízelo zcela nový druh avantgardní zábavy.

Pravdou je, že divadlo nebylo pouze výsadou větších měst. Uvádí se, že v roce 1933 působilo v Čechách 30 stálých divadel a 38 kočovných divadelních společností. Menší obce a vesnice kulturně žily díky ochotnickým souborům.

Své místo na umělecké scéně měly také cirkusy. K největším patřil Cirkus Kludský, v dobách jeho největší slávy se chlubil zvěřincem, k jehož přepravě bylo třeba 200 vagonů! 

Zábava po drátě

Klíčovým datem, které ovlivnilo dění v československých domácnostech, je 18. květen 1923. Tehdy totiž bylo zahájeno pravidelné tuzemské rozhlasové vysílání stanice Radiojournal. První vysílání probíhalo ze stanu na pražském letišti v Kbelích a teprve v roce 1933 se rozhlas přestěhoval do budovy na Vinohradské třídě, v níž sídlí dodnes.

V prvních letech sloužil rozhlas k informování obyvatelstva, ale s postupem času docházelo k rozšíření programové nabídky od uměleckých pořadů až po pořady pro dětské posluchače. Na internetových stránkách rozhlas.cz se dočtete, že v roce 1925 odvysílala společnost Radiojournal první přímý přenos koncertu České filharmonie, první přímý přenos bohoslužby a první přímý přenos projevu prezidenta T. G. Masaryka. Vzhledem k tomu, že Československá republika byla národnostně smíšeným státem, bylo zahájeno vysílání pro německou, maďarskou a rusínskou menšinu. O rok později rozhlas dokonce vysílal první fotbalovou reportáž v Evropě!

Spolu s rozvojem rozhlasového vysílání dochází také k rozmachu filmu a biografů. Vesnické biografy se rodily v hospodách a kulturních sálech, později vznikala samostatná kina.

Kromě honosné Lucerny měli Pražané možnost navštívit např. i nablýskané kino Flora, které bylo otevřené roku 1928 ve stejnojmenném hotelu.

Ve stejném roce vzniklo Sdružení premiérových biografů, které určovalo hierarchii pražských kin a dobu premiér. Do první třídy byla zařazena kina Alfa, Adria, Fénix (později Blaník), Lucerna, Passage a Metro. Kina se zásadně lišila cenou vstupenek, zatímco v první skupině se platilo od 5 do 13 korun, v poslední od 3 do 10 korun za představení.

Pohybové aktivity

Ani sport nestál stranou! Byť si to mnohdy neuvědomujeme, především pro mladou generaci byl zdravý životní styl klíčový. Muži preferovali štíhlé upravené ženy.

Ve dvacátých letech se zásadně proměňuje móda. Přichází doba zkracování sukní i vlasů a do dámského šatníku pronikají ryze mužské atributy. První odvážné ženy začínají nosit kalhoty, vesty, saka či kravaty, což bylo před první světovou válkou něco nemyslitelného. Elita si nechávala šít šaty u Hany Podolské či Oldřicha Rosenbauma. To se však u tématu odkláníme stranou, proto zpět do říše pohybu. 

Velkou popularitou se pyšní fotbal i hokej, širší věhlas si však získává také atletika, lyžování, veslování, zápas a box nebo motocyklové sporty.

Největší sportovní organizaci v celé republice představuje Sokol. Jak uvádí sama Česká obec sokolská na oficiálních webových stránkách, období první republiky přineslo Sokolu zadostiučinění za dlouhodobé usilování o státní samostatnost a zároveň příznivé ovzduší pro nebývalý rozvoj. Každý 15. občan byl jeho členem a celkový počet sokolů se blížil k milionu. 

Rozvíjel se cvičební proces, konaly se např. každoroční zkoušky zdatnosti pro rozřazení do družstev, vycházely téměř dvě desítky odborných časopisů, několik z nich pro mládež. Pravidelně se konaly závody, a to v nářadí, atletice, ve hrách, plavání a dalších sportech, jejichž počet se postupně rozrostl na 36 odvětví. Nejlepší cvičenci postupovali výše a dostávali se až do reprezentačních družstev. ČOS reprezentovala naši republiku na mezinárodních závodech a olympiádách, odkud přiváželi cenné medaile.

Pomyslným konkurentem Sokola byl OREL, katolická sportovní organizace založená roku 1909, jejíž počet členů čítal asi 35 000.

Zábava pro děti

A čím se bavili nejmladší obyvatelé první republiky? Jak to u dětí bývá, to základní zůstává nezměněno.

Děvčátka měla svůj svět kočárků, panenek a domečků s kompletním vybavením, chlapcům stačily stromy ke šplhání nebo okopaný míč. Movitější vrstvy si však mohly hrát s modely vláčků, letadel či aut.

Velmi populární byla domácí loutková divadla, v roce 1920 se pak na pulty obchodů dostává stavebnice Inventor (později známá jako Merkur), u níž se jednotlivé dílky spojovaly systémem háčků, teprve o pět let později vzniká stavebnice tak, jak ji známe v dnešní podobě.  



Zanechte komentář

NEWSLETTER COOP CLUB

Přihlašuji se k odběru týdenního newsletteru s novými recepty, soutěžemi a zajímavými články.