Víte, z čeho se vyrábí pivo? Možná byste nedali dohromady všechny složky, ale jistě víte, že jednou z nich je chmel. A právě tato rostlina se sklízí koncem srpna. Jak taková sklizeň vypadá?

Naše chmelové bohatství

Chmel otáčivý je jednou ze základních surovin pro výrobu piva. Díky němu má nápoj nahořklou chuť a aroma.
Pro pěstování chmele je nejvhodnější mírně kyselá půda. U nás se pěstuje především na Žatecku. Jde o specifickou úrodu zvanou „žatecký poloraný červeňák“. Patří mezi nejkvalitnější chmele a díky tomu se používá na celém světě.

Žatecký poloraný červeňák se vyznačuje jemným chmelovým aroma, vyrovnaným obsahem alfa a beta kyselin, nízkým obsahem alfa hořkých kyselin, jemným vřeténkem a nízkým obsahem myrcenu.
V současné době je nejrozšířenější formou úpravy a balení granulovaný chmel. Hlávky chmele se vysuší a poté se rozemelou a slisují do granulí.

Kromě České republiky se chmel pěstuje rovněž v Německu, Polsku, ve Velké Británii, na Ukrajině, v Rusku, ale také třeba Kanadě, Austrálii, USA nebo v Číně.

Jak probíhá sklizeň chmele

Ke sklizni chmelu se přistupuje, když je zralý. To se pozná podle uzavřené žlutozelené hlávky s přirozeným leskem, které jsou při zmáčknutí pružné a mají typickou chmelovou vůni.

Sklizeň nastává obvykle na začátku třetí dekády srpna a trvá zhruba 14 dní. Začíná první fází – odstříháváním chmelové rostliny, která je ukotvená kolem chmelovodu. Rostliny mohou být strhávány ručně či pomocí traktoru. Ty se poté dopravují k česacímu stroji, který odděluje hlávky od ostatních částí rostliny.

Očesané hlávky je nutné rychle dopravit na sušárnu. V opačném případě by se mohly zapařit a tím znehodnotit. Nelze-li očesané hlávky dopravit na sušárnu do dvou hodin, je nutné je alespoň provzdušňovat.
Usušené hlávky se dále upravují a následně dochází k hodnocení jejich kvality, a to subjektivním posuzováním, ale také laboratorním rozborem. Na základě hodnocení se určuje cena chmele.

Chmelová brigáda: I dnes

Možná někteří z vás ještě ze školy znají chmelovou brigádu. Dříve v době sklizně byla potřebná každá ruka, a tak se jich běžně zúčastňovali studenti. Pokud jste na chmelové brigády nejezdili, mohli jste se s nimi seznámit prostřednictvím nějakého filmu. Nejznámějším je „Starci na chmelu“.

Dnes díky moderním technologiím není nutný tak velký počet brigádníků jako dříve, ale i tak probíhají v době sklizně chmelové brigády. Už však nejde o školní akci.

Na chmelovou brigádu se může přihlásit každý dospělý člověk, který se nebojí fyzické práce. Je třeba počítat s tím, že v době sklizně je nutné pracovat někdy i více než 10 hodin denně. Práce probíhají na chmelovém poli i na česačce.