Důležitost prvních kamenných mostů pro kulturní i obchodní výměnu mezi jednotlivými národy nelze dnes v podstatě asi ani docenit. Žádné staré evropské město, kterému záleželo na jeho významu, se prostě nemohlo obejít bez pevného kamenného mostu přes řeku.

Právě jihočeské město Písek se může pochlubit jedním, velmi raritním prvenstvím. Je to gotický Kamenný most, který je po mostu v nedalekém německém Regensburgu nejstarším dochovaným a dodnes používaným mostem “na sever od Alp”.

To u nás, kde Praha a její stavitelské skvosty vedou takřka ve všem prim, je vzácnost převeliká. Pražský Karlův most je tedy v Čechách až druhý a není bez zajímavosti, že třetím nejstarším kamenným mostem u nás je most v Roudnici nad Labem (přes Labe byl ovšem prvním), který nechal postavit biskup Jan IV. z Dražic. Dokončen byl 2. října 1340.

Ten nejstarší…

Ale pojďme zpět do Písku. Písecký most přes Otavu má některé jihofrancouzské architektonické prvky a vystavěla jej patrně kamenická huť, která byla autorem píseckého hradu nebo královského Zvíkova. Prameny, které by se o staviteli píseckého mostu zmiňovaly podrobněji, se nám najít nikde nepodařilo. Podobně je to i s přesnými rozměry mostu. Uvádí se například délka 111 metrů a šest kamenných polokruhových oblouků.

Jinde najdeme ale délku 109,75 m včetně zdí na levém předmostí, čistou délku 91,37 m a sedm klenutých oblouků. Šířka byla v záznamech uváděna jen jedna – 6,25 m. Rozdíly v mírách mohou být způsobeny nejrůznějšími vlivy, rozdíly v počtech oblouků například rozdíly pohledů laika a odborníka.

Nejde sice o detaily pro nás nějak zvlášť podstatné, ale protože na jednom místě se píše, že most byl stavěn sedm let a každý rok byl dokončen jeden oblouk, zdá se být právě toto číslo směrodatnější. Významnější informací ale jistě je, že ačkoliv se neví nic přesného ani o době výstavby Kamenného mostu v Písku, v historických pramenech je připomínán již v roce 1348.

Tehdy totiž Karel IV. stanovil, že pokuty vybírané v královském městě Písek mají být věnovány na údržbu mostu. Nejstarší vyobrazení mostu je zase z roku 1479 na fresce ve velkém sále píseckého hradu.

Písecký Kamenný most původně chránily dvě brány, obě však vzaly v průběhu staletí za své. Levobřežní se zřítila po povodni roku 1768 a pravobřežní byla kvůli rozvoji komunikace stržena v roce 1825. Kamenný most v Písku byl v průběhu 18. stol., stejně jako jiné podobné stavby, ozdoben sochami. Nejstarší z nich je socha sv. Jana Nepomuckého, v Čechách světce snad nejfrekventovanějšího.

Písecký most dnes

Pokud jde o současnost píseckého Kamenného mostu, uveďme jen několik zajímavostí. Jeden z Věstníků Klubu za starou Prahu z roku 2003 se o Písku a jeho historickém mostu zmiňuje především v souvislosti s povodní roku předchozího. Totiž způsob, jakým Kamenný most tuto tisíciletou vodu přežil, mu vynesl přízvisko “most hrdina”.

Vzhledem k tomu se v roce 2003 v Písku konala i odborná konference, speciálně se odolností staveb proti povodním zabývající. A nebyli to jen její účastníci, kteří ocenili opravy mostu z let 1994 – 1995 a především pak z let 1996 – 98, díky nimž most přečkal srpen 2002 jen s relativně malými poškozeními.

Uvádí se, že na tyto opravy, které most významně zpevnily, přispěl i bývalý prezident Václav Havel a zpěvák Karel Gott. Vložené peníze v řádu milionů se ale vyplatily, neboť ani dvoumetrová vlna, která se přes most při tehdejší povodni valila, s ním nepohnula.