Tipy a rady

Na zahradě: Za málo peněz hodně muziky

Na zahradě: Za málo peněz hodně muziky

Co potřebujeme mimo vody k tomu, aby se záhony naší zahrady pyšnily krásnými barevnými květy či mnohotvárnými listy a poskytly nám bohatou úrodu zeleniny? Kvalitní zem, semínka a sazenice rostlin, hnojiva, prostředky proti škůdcům. Obchody a trhovci nám toho nabízejí spoustu, ale leccos si můžeme připravit sami. 

Zemina z kompostu

Máme-li kvalitní kompost, můžeme si zem na své zahradě každým rokem patřičně obohatit. Jen je třeba dávat pozor na to, zda rostliny, které do ní vysadíme, potřebují zásaditou nebo kyselou půdu. 

Do zásadité kromě dobře uleželého kompostu přidáme dolomitské vápno nebo dřevěný popel. Mírně kyselé půdě obvykle stačí 150 g mletého vápence na m2 jednou za dva roky, silně kyselé prospěje 300 g. Do země pro kyselomilné rostliny přidáme jehličnatou hrabanku, jehličí, síran amonný nebo rašelinu. 

Takto připravená zemina má jednu nevýhodu – určitě obsahuje i semena plevelů. Jakmile vyraší, musíme plevelné rostlinky vyplít. Pro výsevy se proto určitě vyplatí zem propařit, a tak ji těchto nežádoucích semen zbavit. Propařujeme v kotli nebo ve velkém hrnci, do kterého nalijeme vodu, nad to zavěsíme síto se zeminou a zahříváme. 

Propařovat můžeme i v mikrovlnné troubě. Zeminu zbavenou hrudek a kamínků vložíme do mikroténového sáčku, který má asi pětinásobný objem, než kolik do něj dáme substrátu (musí zůstat prostor pro páru). Na substrát v sáčku nalijeme vodu v množství asi 0,2 l na litr substrátu a zvenku promneme, aby vlhkost byla všude rovnoměrná. Pečlivě uzavřeme gumičkou. Pak vložíme na otočný talíř mikrovlnky, čas nastavíme na 15 minut při nejvyšším výkonu. 

Semínka z loňska

Semínka mnohých květin, ale i bylinek a zeleniny si můžeme nasbírat poté, co odkvetou a uzrají. Aby bylo osivo kvalitní, sklízíme je jen suché, zdravé a dobře vyzrálé. Pro sklizeň semen je ideální teplé, suché počasí. 

Semena rajčat, okurek, dýní, cuket nebo melounů vydlabeme lžící z dužiny. Vložíme do nádoby s vodou, kterou umístíme na teplé místo a necháme několik dní kvasit. Zbytky dužiny se pak úplně oddělí. Poté semena vysypeme na papírový ubrousek, aby dokonale proschla. Vložíme je do papírového sáčku nebo skleničky, označíme a schováme na suché tmavé místo. 

Domácí hnojiva

Truhlíkové rostliny, zejména muškáty, můžeme hnojit drožďovou zálivkou – do 1 litru vody rozdrobíme kostku droždí a necháme 14 dní kvasit. Poté roztok zředíme v poměru 1:3 a máme hotovo. 

Značný přísun vydatného hnojiva mají milovníci kávy. Kávovou sedlinu (která má vysoký obsah dusíku, fosforu, minerálů a draslíku) rozložíme na noviny a necháme pořádně proschnout. Pak získaným práškem hnojíme záhonky, hrnkové, truhlíkové i pokojové rostliny. 

Věřili byste, že jako skvělé hnojivo funguje také (nesolená!) voda, slitá z vařených brambor? Vychladlou ji můžeme použít jedenkrát týdně k zalévání pokojových i zahradních rostlin. 

Dobře poslouží i banánové slupky, které v sobě skrývají mimo jiné fosfor, vápník a draslík, který podporuje vitalitu rostlin a odolnost vůči škůdcům a chorobám. Slupku od banánu dáme do velké sklenice, zalijeme vodou a necháme 1-2 dny louhovat. Výluhem zaléváme pokojové rostliny. 

Na zahradě zahrabeme nasekané kousky banánové slupky do země přímo k rostlinám. Zvlášť rajčatům dělají velmi dobře. A svědčí také kompostu. Navíc minikompost z kuchyňských zbytků si můžeme založit i v paneláku.

Jak vyrobit jíchy

Výborné hnojivo představují jíchy. Mohou být buď čerstvé (maximální délka louhování 4 dny), anebo kvašené (v závislosti na teplotě trvá proces kvašení 2-4 týdny). Rostliny nasekáme na menší kousky a jedenkrát denně promícháváme. Poté roztok scedíme. Vyluhované rostliny můžeme zkompostovat.

Kopřivová jícha

Na 1 litr vody potřebujeme 100 g kopřiv. Ředěnou kopřivovou jíchu (1:10-20) můžeme využít pro ovocné dřeviny, zeleninu, aromatické rostliny, květiny (zejména růže). Urychluje zrání kompostu, podporuje tvorbu humusu. Křemík obsažený v kopřivách působí preventivně proti chorobám. Pro vysoký obsah dusíku je kopřivová jícha vhodná především v období růstu. 

Kostivalová jícha

Je nejcennější zelené hnojení na zahradě. Připravujeme ji obdobně jako kopřivovou a hnojíme jí především lilkovité rostliny. 

Slepičincová jícha

Tato jícha je opravdu proslavená je (jen kdyby tak nezapáchala!) Slepičince vložíme do nádoby a zalijeme vodou tak, aby byly potopené, ale obsah by měl být jen cca do 3/4 nádoby, protože kvašením pění a nabývá. Nádobu necháme odkrytou kvůli přístupu vzduchu. Obsah každý den promícháme. Zhruba za 14 dní kvašení se z obsahu stane mazlavá hmota. Tu odebíráme z teď již zakryté nádoby, ředíme vodou v poměru nejméně 1:10. Zaléváme ke kořenům rostlin, nikdy ne na listy, mohlo by je to spálit!

Přírodní zbraně proti škůdcům:

  • Jíchy a odvary také pomáhají v boji proti škůdcům. 
  • Kopřivová jícha v poměru 1:10 preventivně pomáhá proti plísním, rzi, padlí, odpuzuje roztoče a mšice.
  • Odvar z vratiče je zbraní proti mšicím, housenkám, mandelinkám, molicím. 400 g čerstvých rostlin macerujeme po dobu 24 hodin v 10 litrech vody. Poté vaříme po dobu 15 minut.
  • Jícha z kapradiny ničí slimáky, hlemýždě a mšice. 1 kg kapradinových listů macerujeme v 10 litrech dešťové vody po dobu 1 týdne. 
  • Odvar z přesličky používáme proti houbovým chorobám, zejména rzi, černým skvrnám na růžích, monilióze, kadeřavosti broskvoní a plísním. 1 kg jemně nakrájené přesličky vaříme 30 minut v 10 litrech vody. Poté necháme nejméně 12 hodin vychladnout. Používá se jako postřik ředěný z 20 % vodou.


Zanechte komentář

NEWSLETTER COOP CLUB

Přihlašuji se k odběru týdenního newsletteru s novými recepty, soutěžemi a zajímavými články.