Chystá se ve vaší vesnici masopustní průvod? Nezáleží na tom, zda půjdete “za masku”, nebo budete masky hostit jídlem a pitím, každopádně byste měli vědět, co dobrého vlastně k masopustu patří.

Proč právě masopust?

Název masopust je odvozen od slova karneval. Karneval pochází z latiny a slovo „carne vale“ značí „maso, sbohem“ či “maso pryč”.

Masopust (neboli šibřinky, fašank, ostatky, končiny, bláznivé dny apod.) byl v minulosti oficiálním svátkem hodování, během kterého bylo třeba se dosyta najíst. Pak následoval dlouhý půst až do Velikonoc.

Co se tedy jedlo a pilo?

V době masopustu se na královském dvoře konaly hostiny, ve městech tancovačky, na vesnici vepřové hody. Těm, kdo se slávy nezúčastnil, se posílala bohatá výslužka, kdysi na Moravě zvaná šperky a v Čechách zabijačka. Výslužka většinou obsahovala huspeninu, klobásy, jelítka, jitrnice, ovar, škvarky.

Masopust končil v noci před Popeleční středou, kdy ponocný zatroubil na roh a rychtář všechny vyzval k rozchodu. Druhý den (na Popeleční středu) naposledy se konzumovaly mastné rohlíky s kávou nebo mlékem, dopoledne ještě byla povolena kořalka. Oběd však už byl přísně postní, což většinou bývala čočka s vajíčkem, sýr, chléb, vařená krupice, pečené brambory.

Masopust v Čechách

V některých našich regionech je součástí masopustních oslav obřadní průvod masek, který obchází s muzikou vesnicí. Do košíku se vybírá kořalka, vejce, slanina, koblihy nebo Boží milosti. Ty jsou později společně konzumovány v hospodě během večerní zábavy.