Přiletěla vrána a nebo čáp a celá domácnost je naruby – zvlášt, když jde o první miminko. Jaká je správná výživa takového mrněte? Máme začít s ovocem či zeleninou? A stačí mu dávat mléko nebo potřebuje i vodu? Přečtěte si náš článek a všechno o tomto tématu se v něm dozvíte.

Do půl roku máma

Výživa miminka je nejdůležitějším faktorem, který ovlivňuje jeho růst a další vývoj. Nejpřirozenější je bezesporu výživa mateřským mlékem, které dítě získává kojením. Je to strava naprosto dokonale přizpůsobená jeho potřebám, lehce stravitelná, obsahující všechny potřebné živiny včetně obranných látek a dostatek tekutiny. Proto by všechny děti měly být výlučně kojeny do 6. měsíce věku, v kojení je možno pokračovat i dále s postupným zaváděním nemléčné stravy. Samozřejmě nedonošené děti potřebují daleko více minerálních látek, vitamínů a dalších nutričních látek, jejichž podávání poradí lékař. Ten také doporučuje umělou výživu v případě, že matka kojit nemůže.

Výživa kojící maminky

Aby maminka mohla předat ve svém mléku miminku všechny potřebné živiny, měla by být její strava co nejpestřejší a odpovídat zásadám zdravé výživy. Rozhodně však nemusí jíst za dva, jak se někdy říkává. Co by rozhodně v jejím jídelníčku chybět nemělo, především kvůli dostatečné hladině vápníku, to jsou mléčné výrobky. Pokud je nemá v oblibě nebo jí nedělá dobře samotné mléko, měla by vyzkoušet zakysané mléčné produkty, tvaroh, sýry. V jejím jídelníčku by také alespoň dvakrát týdně neměly chybět mořské ryby, které obsahují tolik potřebný vitamín D a jód. Zelí a luštěniny, i když jsou zdravé, se nedoporučují, mohou způsobit plynatost nejdřív mamince, v jejím mléce i bolení bříška miminku.

Důležité je nezapomínat na pitný režim! Kojící matka by denně měla vypít 2,5 až 3 l tekutin. Černou kávu a silný černý nebo zelený čaj ovšem s mírou a nejpozději po poledni, pak by v nich obsažený kofein způsobil, že by se večer miminku nechtělo spát. Co je ale naprosto nepřípustné pro kojící matku, to jsou cigarety!

Pomaloučku zeleninku

Po půl roce věku dítěte, které bylo dosud kojeno a po čtvrtém měsíci dítěte, které přijímá umělou stravu, začínáme s příkrmy. Časnější zavádění příkrmu žádné výhody pro jeho zdraví nepřináší, dokonce se uvažuje o tom, že může vyvolat vznik potravinových alergií.

Začíná se vařenou, polotekutou, dobře rozmělněnou (nejlépe mixovanou) mrkví nebo bramborem, nejlépe při poledním kojení. Nejdříve nabídneme na 1-2 lžičky zeleniny (na špičku jeho jazýčka), pak miminko nakojíme, ale je to možné i naopak. Zpočátku podáváme jen jednu zeleninu, postupně kombinujeme.

Pokud dítě novinku dobře přijímá, každý den dávku zvyšujeme, až za 1-2 týdny polední kojení zeleninou zcela nahradíme. Postupně také přidáváme další druhy vařené a dobře rozmělněné a také stále hustější zeleniny jako petržel, cuketu, brokolici, zelenou fazolku, hrášek, kedlubnu, celer atd. Vždy po zavedení nového druhu zeleniny vyčkejte cca 3 dny, zda se neobjeví zvýšená plynatost nebo řidší stoličky. Brambory podáváme vždy, rýži až později.

Trpělivost především

Udělejte si na tuto naprosto převratnou změnu v režimu vašeho dítěte dostatek času a obrňte se trpělivostí. Posaďte si ho na kolena nebo speciální dětskou stoličku a neočekávejte, že si rychle zvykne na změnu stravy. V případě, že zarputile brání nabízené lžičce, udělejte 2-3 denní přestávku a pak to zkuste znovu. Nikdy pokrm nepřislazujte, nepodávejte ho z láhve a hlavně ho do jídla nenuťte!

Maso je důležité!

Od sedmého měsíce, pokud si vaše dítko zvyklo na zeleninové příkrmy, můžete v době oběda přejít namasovo-zeleninový příkrm. Různá očištěná zelenina a brambor se uvaří spolu s libovým masem (nejlépe kuřecím, krůtím, králičím, ale i hovězím, vepřovým), vše se nahrubo pomele nebo nakrájí hodně nadrobno. Tuto stravu by děťátko mělo dostávat každý den, maso je důležitým zdrojem železa.

Jednou do týdne ho lze nahradit dobře uvařeným, pokrájeným vaječným žloutkem. Ne však bílkem, ten do jednoho roka může vyvolat alergii! Někdy se doporučuje přidat lžičku kvalitního slunečnicového nebo olivového oleje.

Zdravá jablíčka

Dále, pokud  dítě dobře přijímá polední maso-zeleninový pokrm, zařazujeme do jídelníčku ovocné pyré, tedy nastrouhané nebo rozmixované ovoce. Mrňatům obvykle hodně chutná nastrouhané vyzrálé a kvalitní jablko s rozmačkaným banánem. Postupně se také k nastrouhanému jablíčku může přidat nastrouhaná mrkvička. Nejsou vhodné kyselé druhy ovoce jako grapefruity či pomeranče. A už vůbec ne ovoce rozmačkané se sušenkami nebo piškoty!

Vařila myšička kašičku…

Spí-li vaše dítě v noci v této době klidně a nebudí se, znamená to, že mu večerní kojení stačí. Jakmile se však po ukončeném sedmém měsíci věku začne budit, budete muset večer přidat některou dětskou mléčnou kaši, nejlépe bezlepkovou. Musíte vyzkoušet, jaké množství bude potřebovat, někdy stačí několik lžiček, jindy více.

Roste jako z vody

S věkem dítěte se postupně zvyšuje objem stravy, kterou potřebuje na své zasycení a naučí se jíst i hustější jídla. V 10 až 12 měsících už bere s oblibou do ručky kousky, například chléb nebo rohlík a učí se jíst samostatně. Postupně se přizpůsobuje stravě rodiny, nesmí být ovšem slaná, přemaštěná, přeslazená a kořeněná. Potravinářský průmysl nabízí široký sortiment dětské výživy, u které máte jistotu, že je bezpečná z hlediska obsahu dusičňanů a jiných nebezpečných cizorodých látek. Je však nezbytné si vždy zkontrolovat složení a datum výroby.

Jídelníček kojeného dítěte mezi osmým až dvanáctým měsícem věku:

• Snídaně: kojení
• Svačina: ovocné pyré
• Oběd: zeleninové polévky, maso s brambory, zeleninou
• Svačina: kojení
• Večeře: mléčná obilninová kaše
• Před spaním, v noci: kojení

Pitný režim?

Samozřejmě, miminko musí přijímat dostatek tekutin. V prvním půl roce života přibližně 150 ml na 1 kg hmotnosti, v druhém 100-120 ml.  Pokud je výlučně kojené, běžnou potřebu tekutin nahrazuje mateřské mléko a dítě vůbec nemusí dostávat další tekutinu. Výjimkou jsou však velmi teplé dny, kdy i plně kojenému miminku doplňujeme ztráty tekutiny, nejlépe kojeneckou vodou.

Když začíná papat tuhou stravu, zařazujeme i pravidelný příjem tekutin: kromě kojenecké vody ovocné či bylinkové čaje, velmi slabý černý čaj (jen málo přislazené), šťávy z čerstvého ovoce, doplněné kojeneckou vodou v poměru 1:1 . Do celkového množství přijímaných tekutin v té době počítáme i příjem potravin bohatých na vodu jako polévky, ovoce a zelenina. Ideální je doplňovat příjem tekutin během celého dne. Dítěti bychom neměli bránit se napít, kdykoli má žízeň. Je dobré zvykat dítě na pitný režim od raného věku – pak nebude mít problém ho dodržovat během celého života.